25. června 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Často kladené otázky k finanční pomoci studentům

Expertní tým Individuálního projektu národního s názvem Reforma terciárního vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 pravidelně odpovídá studentům na otázky, které kladou studenti prostřednictvím facebooku a rodiče prostřednictvím emailu. Přinášíme Vám přehledné zpracování nejčastějších otázek k finanční pomoci studentům, které mohou zajímat i Vás.
Otázka č. 1 - půjčky studentům
Neustále mě zaráží, že "pouze" 40 procent studentů by podle nedávného výzkumu mělo zájem o státní půjčku na pokrytí svých životních nákladů. (viz http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol). Tentýž výzkum ukazuje, že "zhruba pouze polovina studentů uvádí, že jejich příjmy pokrývají jejich výdaje" a "téměř dvě pětiny studentů uvádí, že nedostatek financí může ohrozit pokračování jejich studia." Nepředpokládám, že by o státní půjčku měli mít zájem jen oni. Těch 40 procent se mi zdá málo ve chvíli, kdy se půjčka (téměř??) neúročí a splácí se procentem z příjmů až po dokončení studia (nehrozí tedy problém při neschopnosti splácet). Kde tedy hledat problém? Je mezi studenty špatné povědomí o tom, jak by půjčka pracovala? Je tu nedostatek informací od těch, co reformu připravují? Nebo je vysvětlení pořád příliš komplikované - napadá někoho nějaké lepší? Za své určitě mohou média, která budou psát o výbušném tématu jako je školné spíš než o potřebných státních půjčkách pro studenty - ale to snad nemůže být jediné vysvětlení. Bohužel nestuduji na univerzitě v ČR, a proto se ptám všech z vás, co mají bezprostřední kontakt z českým univerzitním prostředím. Ze zahraničí podobný systém půjček navíc znám, a tak mi přijde jako správný krok dopředu a nerozumím tomu, proč má doma tak malou podporu.
Odpověď č. 1 - půjčky studentům
U nás není zájem o půjčky tak veliký jako v západních zemích z několika důvodů. Předně, financovat cokoli z úvěrů nemá zatím u nás takovou tradici jako v západních zemích, kde žití na dluh je mnohem rozšířenější. Dále, přímé náklady studentů jsou u nás pořád ještě nižší než v západních zemích, i díky tomu, že se neplatí školné. Významnou roli hraje i to, že v západních zemích jsou studenti na rodičích více nezávislí, méně často bydlí s rodiči a je tam dlouhodobě pěstovaná "studentská kultura nezávislosti", která se u nás teprve formuje. Dalším důvodem je zatím slabá pozitivní zkušenost s půjčkami. I když ve výzkumu byla otázka položena tak, aby si studenti dokázali představit něco jiného než komerční hypotéčně splácené půjčky, ze kterých mají logicky strach, zřejmě se jim to nedařilo. Strach převládl nad racionální úvahou. Kombinace všech těchto faktorů pak vede k tomu, že si studenti řeknou o půjčku až v nejkrajnějším případě, zatímco ve většině vyspělých zemí je to jeden z nejběžnějších zdrojů financování studia.
Pozitivní vztah k půjčkám se bude formovat postupně a v závislosti na pozitivních zkušenostech. Překonávat stereotypy a odbourávat psychologické bariéry není snadné a trvá to dlouho. Proto bude tak důležité, aby studentské půjčky byly hned na začátku nastaveny po všech stránkách jako "přívětivé", počínaje administrativou nutnou k získání půjčky až po podmínky jejich splácení. Výzkumem zjištěný zájem o půjčky u zhruba 40 procent studentů je z tohoto hlediska spíše slibný.
Otázka č. 2 - půjčky studentům
Pořád mi není jasné, jak by měly studentské půjčky fungovat ? Kolik bychom si my studenti mohli případně půjčit a jak by to bylo se splácením?
Odpověď č. 2 - půjčky studentům
Chceme, aby pro studenty byly půjčky přijatelné. Toho chceme dosáhnout především nastavením co nejnižších úroků a splácením až po ukončení studia. Za nejdůležitější považujeme, aby výše splátek byly závislé na výši příjmů absolventů. Půjčka navíc má být pouze doplňkovým zdrojem chybějících prostředků, určených na pokrytí životních nákladů při studiu. To znamená, že má pokrýt pouze chybějící prostředky do celkové výše životních nákladů.
Výši stropu pro studentskou půjčku, úroky a další parametry systému nyní nastavujeme pomocí simulačních modelů. Z výzkumu mezi studenty, který jsme nyní provedli již víme, že životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně.
Poslední propočty ukazují, že výše půjček by se mohla pohybovat okolo 4 000 Kč měsíčně, což kupodivu odpovídá i představám studentů, kolik by asi tak chtěli půjčovat. Jedním ze zdrojů finanční pomoci by mělo být také zvýhodněné spoření na vzdělání, které půjčky doplní. Předpokládáme, že daňově výhodná státní podpora bude motivovat rodiče k dlouhodobému střádání malých částek na budoucí studijní náklady dětí. To ve spojení s univerzálními studentskými půjčkami umožní rozložit náklady na studium do dostatečně dlouhého časového období, a to jak před samotným zahájením studia během studia, tak po jeho ukončení. To významným způsobem sníží hrozbu neúnosné finanční zátěže.
Otázka č. 3 - půjčky studentům a komerční banky
Zatím k nám studentům banky moc vstřícné nejsou, myslíte si, že jsou u nás banky na takové vstřícné studentské půjčky připraveny?
Odpověď č. 3 - půjčky studentům a komerční banky
Banky již nyní vedou studentům běžné účty a jsou na studentské půjčky připraveny, protože ve studentech vidí zajímavé klienty s potenciálně vysokými příjmy. Rozhodnutí o tom, jak velkou roli sehrají v systému státních půjček komerční banky, padne později. Podařilo se nám sestavit naprosto unikátní tým odborníků s různou specializací, kteří systém společně s námi připravují a snaží se vybrat takovou variantu státních půjček, která bude nejvýhodnější pro studenty, samozřejmě s ohledem na to, že systém půjček nesmí být dlouhodobě ztrátový.
V současné době mají půjčku od komerčních bank jen čtyři procenta studentů, zejména proto, že musí mít student ručitele, jímž jsou většinou rodiče. Princip námi navrhovaných půjček je, že student ručí svým budoucím příjmem ze zaměstnání a splácí procento příjmů jako absolvent. To je oproti hypotékám nebo současným úvěrům nesrovnatelný rozdíl. Pokud studentovi klesne příjem, z důvodu nemoci nebo práce na částečný pracovní úvazek, klesne také splátka, protože absolvent splácí procento z příjmů, které jsou dočasně nižší.
Otázka č. 4 - investice do vzdělání
Jako rodič se trochu bojím, aby se mé dítě zadlužovalo. Myslíte si, že je vzdělání opravdu dobrou investici, za kterou by se mělo platit?
Odpověď č. 4 - investice do vzdělání
Je známo, že příjmy absolventů vysokých škol rostou po ukončení studia strměji než příjmy osob s nižším vzděláním. Vysokoškolák "dožene" v celoživotních příjmech středoškoláka zhruba ve 34 letech. Studenti vnímají vysokoškolské vzdělání jako dobrou životní investici, která má podle údajů OECD v České republice až třicetiprocentní zhodnocení. Už Benjamin Franklin řekl: "Investice do vědění nesou nejvyšší úrok".
Na 70 procent studentů předpokládá, že vysokoškolské studium je cesta k nadprůměrnému příjmu. Podle výzkumu studentů vysokých škol se však liší očekávání mužů a žen. Dva roky po nástupu do prvního zaměstnání muži očekávají příjem 28 tisíc, zatímco ženy pouze 22 tisíc korun. Pochopitelně existují i rozdíly v očekávaných příjmech podle oborů studia. I tomu je třeba systém půjček přizpůsobit.
Otázka č. 5 - model vícezdrojového financování životních nákladů při studiu
Jak model návrhu vícezdrojového financování vypadá? Inspirovali jste se někde v zahraničí?
Odpověď č. 5 - model vícezdrojového financování životních nákladů při studiu
Naše práce byly zahájeny již na podzim loňského roku, kdy jsme hledali příklady dobré praxe v zahraničí. Provedli jsme rešerše mnoha zemí, jako je Velká Británie, Finsko, Švédsko, Maďarsko, Nizozemí ale i Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Nechtěli jsme se inspirovat pouze v oblasti půjček, ale v celém systému finanční pomoci studentům. Z každé země jsme vybrali to nejlepší. Například Maďarský systém půjček má velmi nízké náklady na správu, poskytování a vymáhání půjček, na Novém Zélandu nás inspirovala opatření v systému půjček, směřovaná proti odlivu mozků studentů, kteří studují v zahraničí.
Nizozemí je nám nejblíže kulturně a má nejpropracovanější systém jednotlivých částí finanční pomoci studentům, totiž princip více zdrojového financování a ekonomické samostatnosti studenta bez věkové hranice 26 let. Studenti si staví pyramidu částí finančních nákladů, která se skládá z grantů, stipendií, příležitostné práce, příspěvků od rodičů, úspor, půjček, příplatků na partnera, na studenta žijícího bez rodičů a podobně. To je směr, kterým jsme se rozhodli vydat i u nás v České republice. Podívejte se do sekce Finanční pomoc krok za krokem, kterou brzo rozšíříme: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/cilovy-stav
Otázka č. 6 - výzkum studentů vysokých škol
Proč jste dělali výzkum studentů vysokých škol?
Odpověď č. 6 - výzkum studentů vysokých škol
Výzkum studentů vysokých škol je pro nás cenným zdrojem informací pro přípravu parametrů návrhu finanční pomoci studentům. Z výzkumu mezi 11 743 studenty vyplývá, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8 163 Kč měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 591 Kč měsíčně (očištěno od školného). Celkem 80 procent příjmů studentů, ze kterých hradí náklady spojené se studiem, pochází od rodičů studenta (45 procent příjmu) a z vlastního výdělku studenta (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci jsou zanedbatelné. Téměř polovina studentů (45 procent) přitom uvádí, že jejich finanční zdroje nejsou dostatečné na pokrytí nákladů spojených se studiem. Pětina studentů (18 procent) uvedla, že studium jejich rodiče neúměrně finančně zatěžuje. Výsledky výzkumu využijeme pro vypracování návrhu reformy finanční pomoci studentům.
Otázka č. 7 - důvody přípravy návrhu finanční pomoci
Je finanční pomoc studentům opravdu tak důležitá?
Odpověď č. 7 - důvody přípravy návrhu finanční pomoci
Absence účinného systému finanční pomoci studentů je jednou z příčin velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Hladinou nerovností dlouhodobě patříme k neproblematičtějším zemím v EU, například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat.
Z výzkumu vyplývá, že na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně. Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. Politici musí rozhodnout, nechají-li studenty vysokých škol ekonomicky závislé na rodičích a jejich vlastních výdělcích. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky, proto náš tým připravuje pro ministerstvo školství návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem.
Otázka č. 8 - půjčky studentům ve výzkumu
Zabýval se váš výzkum i půjčkami?
Odpověď č. 8 - půjčky studentům ve výzkumu
Ano, výzkum prokázal velký zájem studentů o studentské půjčky. V současné době mají půjčku od banky jen čtyři procenta studentů. Pokud by byly půjčky poskytovány za příznivějších podmínek, tj. s nižšími úroky a mohly by být spláceny v závislosti na výši budoucího příjmu, o půjčku by projevilo zájem až 40 procent studentů. V průměru by si na životní náklady půjčili čtyři tisíce Kč měsíčně. Data z výzkumu jsou zásadním podkladem pro spravedlivé nastavení parametrů finanční pomoci a nároku na ni.
Otázka č. 9 - studium v zahraničí
Zabýval se výzkum i otázkami studia v zahraničí?
Odpověď č. 9 - studium v zahraničí
Ano, obsáhlý blok otázek z výzkumu byl zaměřen na studium v zahraničí. Část studia v zahraničí absolvovalo necelých sedm procent studentů, čtvrtina studentů plánuje za studiem vycestovat. Téměř polovina studentů vyjíždí do zahraničí v rámci programu Evropské unie Erasmus Mundus. Více se zahraničních pobytů účastní studenti navazujících magisterských programů a programů doktorských a vyšší podíl mají též studenti veřejných vysokých škol. Sociální nerovnosti se projevují v otázkách studia v zahraničí. Zatímco z rodin s nejnižším sociálně-ekonomickým statusem vycestovalo či plánuje vycestovat necelá pětina studentů, z rodin s nejvyšším statusem je to již 47 procent. Silný vliv zázemí rodiny na ochotu studenta vycestovat je zřejmý také vzhledem k financování. Výzkum ukázal, že 69 procent studentů využívá ke krytí nákladů zahraničního pobytu příspěvek od rodiny či rodičů, 30 procent studentů vlastní výdělek, 40 procent stipendium z Evropské unie. Stipendia a příspěvky rodiny pak tvoří dva hlavní zdroje financování zahraničního pobytu, obojí přes 30 procent.“
Otázka č. 10 - očekávání od zahraničního studia
Vyplynula z vašeho výzkumu nějaká zajímavost co se týče zahraničních studií?
Odpověď č. 10 - očekávání od zahraničního studia
Od zahraničních pobytů studenti nejvíce očekávají osobní rozvoj, zdokonalení v cizím jazyce a poznání jiného prostředí (vše přes 90 procent), méně již kvalitní studium (72 procent), přičemž tato očekávání bývají obvykle naplněna. Největšími překážkami, které studentům brání ve vycestování, jsou finanční náklady (57 procent) a odloučení od rodiny a přátel (55 procent). Mezi významné překážky patří dále očekávané prodloužení studia (41 procent), problémy s uznáváním předmětů na domácí škole (40 procent), nedostatečná znalost cizího jazyka (40 procent), nedostatek osobního odhodlání (39 procent) a ztráta možnosti vydělávat peníze (35 procent). Jestliže 40 procent studentů považuje za problém prodlužování studia a uznávání předmětů vystudovaných v zahraničí, může to znamenat buď nedostatečnou implementaci tzv. boloňského procesu, nebo skutečnost, že zahraniční studium nemá souvislost s oborem studovaným na domácí škole.
 
Sledujte stránky finanční pomoci studentům:
Diskutujte na facebooku:

15. února 2010 Autor: Simona Weidnerová

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist