24. června 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Náš dluh, váš problém

26.1.2008 - Mladá fronta DNES, Autor. Ondřej Schneider

Kdyby finanční trhy ztratily důvěru ve schopnost vlády USA splácet dluhy, hrozila by katastrofa
Barack Obama se ve své inaugurační řeči vrátil až k prvním osadníkům Ameriky a naléhal na občany USA, že i oni musí ukázat stejné odhodlání a víru jako první (bílí) obyvatelé Ameriky, neboť i dnes stojí před podobnou výzvou. Dnes sice nejde o holý život, ale o udržení postavení největší světové velmoci, její bezpečnost a především o ekonomickou prosperitu 300 milionů amerických občanů.
Barack Obama má zcela určitě pravdu, že ekonomická situace Spojených států nebyla od velké hospodářské krize obtížnější, než je dnes. V roce 2009 však nehrozí opakování roku 1929, jenž vedl k nezaměstnanosti jedné čtvrtiny práceschopných Američanů a k propadu amerického národního produktu o více než 20 procent. Objem americké ekonomiky se loni pravděpodobně nezmenšil, „jen“ stagnoval a letos se očekává pokles o jedno až dvě procenta. Podíl nezaměstnaných roste, ale bez práce bylo na přelomu roku 2008 a 2009 „jen“ sedm procent práceschopných Američanů.
Situace americké ekonomiky a především americké vlády se za posledních 80 let také výrazně změnila. Země, která bývala zdrojem kapitálu, se stala do slova a do písmene závislou na pravidelném přísunu kapitálu ze zahraničí. Jen za posledních dvanáct měsíců „pohltila“ americká ekonomika 700 miliard dolarů, které jí poskytli věřitelé z celého světa, ale především z Číny. Americká vláda dnes utrácí přibližně pět bilionů dolarů ročně, spolufinancuje nejdražší program zdravotní péče na světě a její výdaje na důchodový systém rychle rostou.
Budou dnes fungovat osmdesát let staré recepty?
Přesto se v Americe neustále mluví o velké hospodářské krizi a i tým nového prezidenta chce zopakovat některé prvky strategie prezidenta Roosevelta z 30. let minulého století. Především jde o masivní rozpočtový stimul, který by měl do americké ekonomiky napumpovat zhruba 800 miliard dolarů během let 2009 a 2010. Takový obrovský objem peněz samozřejmě zvedne poptávku po různém zboží (betonu na stavbu silnic, solárních panelů určených k vyhřívání vládních budov, kukuřice na výrobu biopaliv...), a tedy povede k vyšší zaměstnanosti i k vyššímu růstu (nebo menšímu propadu) ekonomiky, než kdyby vláda nic nedělala. Zastánci tohoto rozpočtového programu se odvolávají na anglického ekonoma Johna Maynarda Keynese, který vlastně založil makroekonomii tak, jak se dodnes učí na většině vysokých škol. Keynes žil právě v období velké hospodářské krize a ve svých teoriích ukázal, že v období prudkého propadu ekonomiky, v okamžiku, kdy investoři ztrácejí důvěru a zastavují investice, je to právě a pouze vláda, která může amusí vstoupit do hry a investovat, utrácet a půjčovat si, jen aby ekonomiku opět rozhýbala. Keynesovy teorie pak aplikoval v praxi americký prezident Roosevelt, a když díky (či, jak tvrdí řada ekonomů, navzdory) této politice velká hospodářská krize skončila, bylo rozhodnuto: Keynes se stal nejvyšší autoritou v makroekonomii až do 70. let minulého století.
Lze tedy celou záležitost uzavřít a poděkovat nové administrativě USA, že se tak odhodlaně pouští do boje s ekonomickou krizí? Jak už to v ekonomii bývá, odpověď není tak jednoznačná, jak by se na první pohled zdálo. Sám Keynes upozorňoval, že vytváří teorii pro mimořádné situace a že v „normálních dobách“ není žádný důvod pro rozpočtové schodky – naopak vláda by měla mít přebytek ve svém rozpočtu. Jako obvykle si však politici z Keynesovy teorie vzali jen to, co se jim hodilo – tedy že vytvářet schodky je přípustné, ba dokonce prospěšné.
Amerika si tak vytvořila systém, ne nepodobný evropskému, kde vláda garantuje stále větší výdaje, ale nevyžaduje od obyvatel, aby odváděli vyšší daně. Dlouhá léta se Američanům dařilo tento nesoulad maskovat: v 90. letech to byla internetová bublina, kdy všichni bohatli z investování do akcií firem, které nikdy nevydělaly ani dolar. Začátkem 21. století se pak ve zlaté sele proměnily reality – kdo by se staral o důchod či o úspory, když ceny domů a bytů rostou o 15 procent ročně... Jenže když vlády vytvářejí schodky i v dobách dobrých, zadluží se a ekonomika si na schodky zvykne. Politika, původně zamýšlená jako krátkodobá výpomoc pro období krize, se stává standardním dlouhodobým nástrojem pro všechny vlády včetně té americké. V okamžiku krize pak musí vláda přijít s ještě větším zadlužováním – podobnost s narkomanem závislým na své droze není rozhodně náhodná.
Chůze na hraně ostrého nože? Prezident USA tak dnes stojí před konfliktem – cokoliv je pro ekonomiku prospěšné z krátkodobého hlediska, ohrožuje její dlouhodobou perspektivu. Na druhou stranu ignorování současné krize a soustředění se jen na dlouhodobé problémy americké ekonomiky by mohlo vést ke zhroucení finančního systému a k opravdu hluboké krizi.
Americké banky a všechny finanční instituce, jejichž bohatství a úspěch byly založeny především na těchto bublinách, jsou totiž na pokraji zhroucení. Za poslední tři měsíce loňského roku napumpovalo ministerstvo financí USA více než 250 miliard dolarů do bank a v lednu 2009 muselo přidat dalších 20 miliard do Bank of America, jen aby odvrátilo její bankrot. Citigroup pak dostala od vlády stomiliardovou garanci na pochybné úvěry. A jak se velké banky obávají o své přežití, nemají prostředky ani čas poskytovat úvěry americkým firmám ani domácnostem, které jsou na úvěrech závislé – jen pomocí dalších úvěrů mohou udržovat svůj vysoký životní standard a přitom splácet úvěry staré: na dům, na auto, na dovolenou v Karibiku, na univerzitu či na zubaře... V takové situaci vlastně americká vláda nastupuje jako „dlužník poslední instance“ – vládě půjčí i krachující banka, a kdyby náhodou ne, vláda si může půjčit v zahraničí a do americké ekonomiky pumpovat stovky miliard, které najednou chybějí.
Jak dlouho si může americká vláda takhlemasivně půjčovat? Zjednodušeně řečeno, dokud jí bude někdo ochoten půjčit. Za posledních dvacet let půjčili Americe jak soukromí investoři, tak především asijské centrální banky stovky miliard dolarů. Čína má pohledávky vůči americké vládě ve výši 700 miliard dolarů, Japonsko 600 miliard, ropné země z Blízkého východu půjčily americké vládě 200 miliard dolarů. Ale Americe půjčují i menší a chudší země: Brazílii dluží americká vláda 130 miliard dolarů, Rusku téměř 80miliard, Thajsku a Mexiku každému více než 35miliard, Turecku (Turecku!) více než 20 miliard dolarů. Dohromady Spojené státy koncem roku dlužily světu přes dva biliony dolarů.
Americká vláda tedy stojí tváří v tvář obrovské vlně dluhu – vnitřního i vnějšího. Selský rozum by napovídal, že v takové situaci je třeba šetřit, případně zvýšit výnos z daní. Krátkodobý program je však právě opačný – utrácet ještě víc a daně spíš snížit.
Nová americká administrativa věří, že musí napřed nastartovat ekonomiku, ať to stojí, co to stojí, a až pak se bude věnovat důsledkům rozpočtové expanze. Takový manévr je jistě alespoň teoreticky možný. Bude však vyžadovat pevné vedení a mimořádně příznivou konstelaci vnějších faktorů. Barack Obama si věří, že se mu podaří uchovat pevné vedení na domácí půdě: ostatně, stačilo mu pár telefonátů, aby přesvědčil ty senátory, kteří ještě v listopadu horlili proti záchraně bank, aby schválili dalších 350 miliard dolarů. Kritický okamžik však přijde za rok či dva, když bude třeba zatáhnout za brzdu a začít zase šetřit. Šetření se neobejde bez úspor ve výdajích na zdravotnictví, dalšího zpřísnění důchodového systému a bez omezení výdajů na americkou armádu. Každý takový škrt vyvolá obrovský odpor a prezident Obama bude muset přesvědčit své voliče, že změna neznamená vždy jenom více vládních výdajů, ale někdy i jejich snižování.
Vnější prostředí bude pro Ameriku ještě nevyzpytatelnější. Relativní velikost zadlužení americké vlády sice není nejvyšší na světě, ale v absolutním vyjádření jde o rozhodující objem na světových finančních trzích. Americké vládní dluhopisy jsou jako mazadlo vmotoru: prakticky za každou transakcí na finančních trzích stojí v nějaké formě jištění založené právě na amerických dluhopisech. Pokud by finanční trhy ztratily důvěru v solventnost americké vlády, došlo by k zhroucení podstatných částí finanční infrastruktury moderního světa. Američané se proto musí pohybovat velmi opatrně a musí přesvědčit finanční trhy, že dluh americké vlády je bezpečný.
Daňová reforma je nutná, ale nepopulární Aby se celý tento obtížný manévr podařil, bude muset americká vláda – buď tato, nebo ta příští – přistoupit k dlouho odkládané reformě daňového systému. Amerika stále spoléhá na zdanění zisků firem a příjmů svých obyvatel. Tyto příjmové daně jsou hodně neefektivní a přímo vybízejí k obcházení. Celý americký daňový systém je proto neuvěřitelně složitý.
Náprava je technicky vzato velmi jednoduchá: Američané stále velmi málo daní spotřebu, především spotřebu benzinu. Galon benzinu (přes 4 litry) je zatížen daní jen necelého půl dolaru (tj. 2,50 Kč na litr). Tak nízká daň motivuje Američany k plýtvání benzinem a energiemi obecně. Ekonomicky mnohem efektivnější by bylo daň z benzinu zvýšit na několikanásobek a zároveň snížit daně z příjmů a zisků. To by změnilo strukturu americké ekonomiky mnohem efektivněji než jakékoliv dotace na sluneční panely, které plánuje Obamova administrativa. Zároveň by to motivovalo výzkum alternativních zdrojů energie a omezilo závislost USA na pochybných režimech typu Saúdské Arábie či Venezuely.
Brack Obama se zatím k tak radikální vizi daňové reformy nepřihlásil. Podle něj je život běžných Američanů už teď dost těžký, takže není možno ho dále zatěžovat zdaněním jejich miláčků v garáži. To je ovšem největší problém Ameriky – uvědomit si, že excesy posledních dvaceti let nejde prostě jen přebít dalším zadlužením, tentokrát vlády, ale že bude nutné opravdu snížit spotřebu a začít více šetřit.
Lord Keynes by se jistě obracel v hrobě, kdyby viděl, že jeho teorie, která měla zabránit naprostému zbídačení lidí v naprosto výjimečné ekonomické krizi, se používá pro udržení blahobytu a plýtvání.
***
Obama stojí před dramatickou volbou: co je pro ekonomiku prospěšné nyní, ohrozí její dlouhodobou perspektivu.
RIZIKO KRIZOVÉ LÉČBY
Barack Obama začne léčit ekonomickou krizi starou kúrou podle ekonoma Keynese. Vláda bude utrácet, aby oživila hospodářství. Má to háček: Amerika je už tak zadlužená a její dluhy se tím ještě zvýší. Kdyby svět přestal věřit ve schopnost USA splácet dluhy, mohlo by to položit světový finanční systém.
Americké dluhy
USA dluží světu přes dva biliony dolarů. Z toho Číně 700 miliard, Japonsku 600 miliard, ropným zemím 200 miliard, ale například i Brazílii (130 miliard), Rusku (80 miliard), Thajsku a Mexiku po 35 miliardách, Turecku 20 miliard dolarů a podobně.
Budoucí past
Americký dluh představuje rozhodující objem na světových finančních trzích. Americké vládní dluhopisy jsou jako mazadlo v motoru: představují jištění prakticky za každou transakcí na finančních trzích. Pokud by finanční trhy ztratily důvěru v solventnost americké vlády, zhroutily by se podstatné části světové finanční infrastruktury.
Guru Keynes
John Maynard Keynes přišel s teorií, že v období propadu ekonomiky, kdy investoři ztrácejí důvěru a zastavují investice, musí vláda vstoupit do hry a investovat, utrácet a půjčovat si, jen aby vše rozhýbala. Keynes byl nejvyšší autoritou v makroekonomii až do 70. let.
O autorovi: ONDŘEJ SCHNEIDER, ekonom -  působil jako poradce několika ministrů. Nyní učí na Georgetown University ve Washingtonu

26. ledna 2009 Autor: Ondřej Schneider

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist