Student, který bydlí odděleně od rodičů, měsíčně na svoje živobytí vydá 5 604 koruny. Když bydlí v původní rodině, je to 4 344 korun. I když v Česku rodiče přispívají na náklady svých studujících ratolestí nejvíce v Evropě, mladí lidé si běžně přivydělávají zhruba dva a půl tisíce korun na brigádách.

 

„Když jsem se odstěhoval od rodičů a musel rekonstruovat zděděný byt, bylo to velmi obtížné. Z posluchárny jsem jel denně rovnou do práce, skoro mě to zničilo,“ svěřil se student herectví Petr Semerád. Patří k těm mladým lidem, kteří vítají záměr ministerstva školství spustit zcela nový systém grantů a půjček pro vysokoškoláky. Obsahuje ho Bílá kniha terciárního vzdělání, kterou tento týden schválilo ministerstvo školství a do konce roku ji projedná vláda.

„Investice do vzdělání patří k nejlukrativnějším, její návratnost je 29 procent,“ sdělil ve středu jeden z hlavních autorů Bílé knihy Petr Matějů. Dodal, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se čeští absolventi VŠ nejsnáze uplatňují na pracovním trhu a díky tomu jsou i nejlépe hodnoceni. Zároveň si téměř 60 procent občanů ČR myslí, že tento druh vzdělání je pouze pro bohaté. Příliš se nemýlí, neboť Česko patří k zemím s nejmenším počtem posluchačů VŠ ze sociálně slabých rodin. „V tomto směru jsme na tom vedle Polska nejhůř v EU,“ řekl Matějů.

 

Měsíční nevratný grant ve výši 900 korun a nízko úročená dvoutisícová půjčka by měly studentům a jejich rodinám ulehčit léta na strávená na vysoké škole. „Půjčky se budou splácet až po dosažení průměrného platu, poté si stát bude splátky strhávat z daní,“ popsal systém Matějů. Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy dodala, že studenti budou ušetřeni byrokracie kolem půjček i grantů. „Elektronicky nahlásí svůj požadavek a výchozí podmínky a Centrum správy financování terciárního vzdělání vše samo prověří, zajistí a každý měsíc příslušnou částku pošle studentovi,“ konstatovala Weidnerová. Systém by měl platit od roku 2011.