Jak průměrný český student hradí své náklady na vzdělání? Je odkázán především na pomoc rodičů a vlastní výdělky.
Rodina přitom ze studijních nákladů hradí více než polovinu, tedy měsíčně v průměru až pět tisíc korun. Vyplývá to z dat projektu Eurostudent III a SILC, která ve středu prezentovala Poštovní spořitelna.
Studenti z ostatních zemí jako Německo, Nizozemsko, Švédsko nebo například Velká Británie mají oproti Čechům výhodu, že jim stát více pomáhá formou grantů či půjček.
Student některé z českých státních škol za své studium měsíčně vydá v průměru pět tisíc korun. Pokud se zapíše na soukromou vysokou školu, náklady se téměř zdvojnásobí.
Před třemi lety utratil student žijící u rodičů měsíčně průměrně 4 344 korun, z toho 1 972 korunami mu přispěla rodina a zbytek tvořily jeho vlastní výdělky.
Pokud žil dotyčný jinde, vyšplhaly se náklady na 5604 korun, z toho vlastní výdělek tvořil 2 516 korun a zbytek doplatili rodiče. Finanční výpomoc studentovi vysoké školy přitom měsíčně činila v průměru asi jen tisíc korun, nepřímá podpora zhruba pětistovku a půjčky přibližně stokorunu.
Investice do budoucnosti
Vysokoškolské vzdělání je nicméně mezi Čechy stále zřetelněji vnímáno jako jedna z nejlepších životních investic.
Z průzkumu mezi tisícovkou studentů prezenčního magisterského studia brněnské Masarykovy univerzity vyplývá, že své aktuální či budoucí zaměstnání vnímá jako perspektivní plných 81 procent z nich. To znamená o osm procent více než v roce 1996.
Průměrný nástupní plat absolventů brněnské univerzity představuje 19 400 korun a mezi jednotlivými fakultami se značně liší. Nejvyšší mzdy dostávají zejména informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími mzdami se zatím musí spokojit lékaři a pedagogové.