Ministr Liška v rozhovoru pro server aktualne.cz zpochybnil přínos víceletých gymnázií. Vyjádřil se v tom smyslu, že mezi výsledky žáků čtyřletých a víceletých gymnázií nejsou žádné rozdíly, čímž sklidil bouři nevole od zastánců elitářského vzdělávání. Podívejme se, co o výsledcích víceletých gymnáziích říkají dostupná data.

 

V roce 2006 proběhlo v ČR šetření výzkumu OECD PISA zaměřené na zjišťování vědomostí a dovedností patnáctiletých žáků v různých typech škol v matematice, mateřském jazyce a přírodovědných předmětech. Výsledky jsou uvedeny v tabulce spolu s hodnotami indexu sociálního, ekonomického a kulturního statusu žáků jednotlivých typů škol a s odpovídajícími chybami měření. Údaje umožňují provést srovnání v době, kdy žáci čtyřletých gymnázií se studiem začínají, zatímco žáci víceletých gymnázií již mají za sebou několik let výběrového studia.

  

 

Rozdíly ve výsledcích žáků víceletých a čtyřletých gymnázií jsou relativně malé a spadají do chyby měření. Do rozmezí chyby měření naopak nespadají rozdíly v sociekonomickém statusu žáků navštěvujících oba typy škol. Víceletá gymnázia poskytují vzdělaným a lépe situovaným rodičům příležitost, aby jejich děti navštěvovaly školu s dětmi s podobným rodinným zázemím. Jejich vzdělávací přínos je nicméně sporný. Vezmeme-li v úvahu, že žáci na víceletých gymnáziích jsou v době testování již 2-4 roky v nadstandardní péči a ještě mají nadstandardní rodinné zázemí, nejsou výsledky víceletých gymnázií nijak oslnivé. Výsledky výzkumu PISA ukazují, že ministr Liška zpochybnil jejich přínos plným právem.

 

U malých dětí je obtížné spolehlivě rozhodnout o jejich předpokladech ke studiu. Selekce do výběrových škol zvýhodňuje děti vzdělaných a dobře situovaných rodičů bez ohledu na jejich nadání. Vzdělaní rodiče mohou své děti k přijímačkám připravit a často jsou schopni zařídit, aby byly na gymnázium přijaty, i když zkoušky nesložily. Z toho důvodu některé vzdělávací systémy vyspělých zemí na úrovni základního vzdělávání selekci na základě akademických schopností vůbec neumožňují, neboť ji považují za předčasnou a nutně nespravedlivou. Děti jsou do škol přijímány na základě bydliště a docházky sourozenců. Při převisu poptávky nad nabídkou rozhoduje los.

 

V České republice je zatím odstranění rané selekce neprůchodné. Argument, že slouží k efektivnějšímu vzdělávání nadaných dětí, ve světle dostupných empirických údajů ovšem neobstojí.