26. května 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Bezstarostně ke dnu

 
Finanční trhy stojí před jámou špatných dluhů až za 600 miliard dolarů. Jak se to mohlo stát?
 
Světová ekonomika se začátkem roku 2008 ocitla v prazvláštní situaci. Velká část světa zažívá rychlý ekonomický růst. Inflace se mírně zvýšila, ale zůstává v bezpečné oblasti. Prakticky všude na světě rychle roste bohatství - stále více Číňanů a Indů si kupuje auta, Afričané mobilní telefony, Evropané si kupují druhé či třetí televize, samozřejmě plazmové, skuteční boháči pak kupují jachty za desítky milionů eur či soukromá letadla. Platy většiny zaměstnanců rostou, nezaměstnanost se mírně snižuje, zisky velkých nefinančních (o tom později) korporací jsou na rekordní úrovni. Všechno je tedy v nejlepším pořádku?
Pravděpodobně není, neboť ve stejné době se tiše bortí některé základní kameny dnešní moderní ekonomiky. Velké americké banky odepisují desítky miliard dolarů, britská Northern Rock je de facto v bankrotu. Řada bank se bankrotu vyhnula jen díky masivním kapitálovým injekcím od fondů kontrolovaných vládami v Singapuru či Saúdské Arábii. Všechny světové burzy letos ztrácejí, mnohdy rekordně rychle. Stamiliardové obchody připravené v létě 2007 byly pozastaveny a pak tiše odloženy ad acta. Poslední kapkou byl pokles nákupů ve spotřebitelském ráji, Spojených státech. Pokud už ani Američané neutrácejí, pak se musí dít něco vážného.
 
Dvě miliardy nováčků

Nejednoznačnost dnešní situace je důsledkem rychlých změn ve světové ekonomice v posledních dvaceti letech. Nejméně dvě miliardy lidí vstoupily na světové trhy a začaly tam nabízet svoji (většinou levnou) pracovní sílu. Velkým firmám se to zalíbilo a začaly za těmito levnými dělníky stěhovat řadu svých továren. To zvýšilo nároky na řízení firem: zaměstnanci mluví desítkami jazyků, podléhají tisícům různých předpisů v desítkách zemí, firmy mnohem více závisí na dokonalém přísunu polotovarů - nic se nesmí nikde zastavit či zpozdit.

Ale největší změny nastaly ve finančním řízení firem: slušná nadnárodní korporace dnes musí operovat nejméně s deseti různými měnami, má pobočky v padesáti zemích, její akcie se obchodují na pěti či více akciových trzích, dluhopisy firma vydává v různých měnách, s různou dobou splatnosti a s různými lákadly a chytáky na potenciální investory. Ty opravdu velké firmy se pak pojišťují proti všemu možnému: posílení měny, oslabení měny, poklesu i růstu úroků, růstu cen surovin, politickému riziku i proti nepřízni počasí.

Vládci vesmíru

Díky tomuto vývoji došlo v devadesátých letech minulého století k nebývalému rozmachu finančního sektoru, tj. bank, různých investičních společností, hedge fondů, private equity fondů, hypotečních bank, poskytovatelů kreditních bank, brokerů, dealerů... Finanční sektor začal dominovat: úspěchy a růst Británie v 90. letech jsou jednoznačně spjaty s rozvojem Londýna jako finančního centra. Celá třetina veškerých zisků firem v USA v loňském roce patřila bankám. Nejchytřejší a nejpracovitější absolventi těch nejlepších univerzit míří s železnou pravidelností do finančních institucí (nebo do konzultantských firem, které si banky najímají). Z bankéřů a finančníků se skutečně stali „vládci vesmíru“, jak je popsal již v roce 1987 TomWolfe ve svém románu.

Vládci vesmíru pohybovali stovkami miliard dolarů a přitom nezapomínali ani na sebe. V roce 2006 si bankéři z pěti největších bank na Wall Streetu v New Yorku vyplatili neuvěřitelných 60 miliard dolarů jen na ročních bonusech. Šéfové velkých investičních bank si přišli na nějakých 50 milionů dolarů každý. V loňském roce, který již byl poznamenán letní krizí na trhu dluhopisů, se odměny vyšplhaly na 66 miliard dolarů. Vysoké odměny dostal nejen šéf (úspěšný) Goldman Sachs -75 milionů, ale i propuštění (neúspěšní) šéfové Citigroup a Merrill Lynch, kteří si přišli na 100, respektive 160 milionů dolarů.

Nejde ani tak o to, že si několik stovek nebo tisíc bankéřů může dovolit jachtu a ostrov v Karibiku. Jde spíše o to, že finanční sektor byl zasažen horečkou velkých peněz a že se to stalo přesně v okamžiku, kdy složitost a všudypřítomnost finančních produktů umožnila největším bankám taková kouzla s finančními produkty, že se stále objevovaly nové produkty, které banky prodávaly svým klientům, zároveň je pojišťovaly proti neúspěchu, své investice rychle „nabalíčkovaly“ a prodaly investičním fondům, až všichni ztratili představu, kdo komu kolik dluží, kdy a za jakých podmínek je to splatné a kdo případně ponese náklady nesplacení půjčky.
 
Kdo odepíše 500 miliard?

V létě roku 2007 se začaly objevovat první příznaky problémů. Od roku 2005 vydaly americké banky takzvané sub-prime (neboli nestandardní) hypotéky za 1,3 bilionu dolarů. Řada domácností si půjčila peníze na nový dům v přesvědčení, že je vlastně nebude muset splácet, protože ceny domů porostou tak rychle, že zaplatí i hypotéku. Banky je v tom utvrzovaly například tím, že jim na první dva či tři roky daly nízké splátky hypotéky. Teď se ukazuje, že ceny domů nerostou, a zároveň končí období počátečních nízkých splátek a již nejméně polovina rizikových hypoték je ve zpoždění se splátkami. To znamená, že pokud nedojde k zázraku, banky budou postupně zabavovat domy opozdilců a rychle je prodávat. To samozřejmě prudce sníží ceny domů a banky nebudou mít šanci získat z prodeje zabavených nemovitostí víc než nějakých 50-60 procent jejich nominální hodnoty. To znamená, že někde někdo bude muset odepsat pěknou sumu: podle optimistů 220 miliard dolarů, podle pesimistů až 500 miliard dolarů.

Koncem roku 2007 a v lednu 2008 již také přišly první zprávy o ztrátách velkých bank. Citibank odepsala 18 miliard dolarů a její ztráta za čtvrté čtvrtletí roku 2007 dosáhla 10 miliard dolarů. Citibank tak musela s úlevou přijmout injekci ve výši 7,5 miliardy dolarů od investičního fondu z emirátu Abu Dhabi. Desetimiliardovou ztrátu ohlásila i investiční banka Merrill Lynch, přes 3 miliardy Morgan Stanley, Wachovia, miliardové jsou ztráty i dalších velkých amerických bank, jako je JP Morgan Chace či Wells Fargo. Celkové ztráty však mohou být podstatně vyšší.

V Evropě je v bankrotu britská hypoteční banka Northern Rock, podobně by skončila i německá IKB, kdyby ji prozatím nechránila státní KfW banka. Obě největší nizozemské banky - ABN a ING - odhadují výši svých ohrožených pohledávek na 30-40 miliard dolarů. Švýcarská banka USB odepsala 14 miliard dolarů a její kapitálovou přiměřenost zachránila až investice 10 miliard dolarů od singapurského státního fondu GIC. Francouzská Société Générale ztratila na investicích přes tři miliardy dolarů.
 
Hypoteční „model 2007“
 
Ačkoliv je ještě brzy na definitivní závěry, zdá se, že prudký rozvoj finančních služeb a složitost jejich produktů vedly k oslabení vnitřní i vnější kontroly. Ve „starém modelu“ byla hypotéka dlouhodobým kontraktem mezi bankou a tím, kdo kupoval dům. Banka si proto ověřila solventnost klienta a poté, co mu půjčila na dům, dál se o něj starala, poskytovala mu další služby a po celou dobu splatnosti hypotéky inkasovala pravidelné splátky. „Model 2007“ vypadá jinak: banka sice stále poskytuje půjčku na nákup domu, ale jakmile je půjčka uzavřena, banka ji zařadí do některého ze svých investičních produktů a přeprodá ji dále, například investičnímu fondu. To však znamená, že pro banku není již tak důležité, zda klient bude splácet včas. Banka vlastně jen vybírá poplatky za zprostředkování hypotéky a pak poplatky při prodeji svých investičních produktů. Hlavní motivací tedy není „kvalita“ (včasné splácení, nákup dalších služeb), ale kvantita. Čím více hypoték se prodá, tím více se z nich dá vyrobit investičních produktů a tím vyšší příjmy má banka. A pokud klient hypotéku přestane splácet, riziko je již u těch, kteří od banky koupili investiční produkty. Podobná logika platí nejen u hypoték, ale i u dalších produktů - půjček firmám, spotřebitelských úvěrů, kreditních karet.
 
Peněz jako smetí
 
Riskantní strategie se bankám dlouho vyplácela. Především americká ekonomika slušně rostla, spotřebitelé si půjčovali stále víc a peněz bylo na trhu jako smetí. Centrální banky udržovaly nízké úrokové sazby, navíc se na trh valily miliardové úspory z Číny, Japonska, v posledních letech i ze zemí bohatých na ropu. Půjčit si bylo až nesnesitelně lehké. Americké firmy vydaly v minulosti dluhopisy zhruba za 3,5 bilionu dolarů. Z toho je asi 600 miliard klasifikováno jako rizikové. V minulosti platilo, že 5 procent z těchto dluhopisů nebylo nikdy splaceno. V posledních letech však tento poměr klesl až k jednomu procentu, protože i ty nejpodivnější firmy byly schopné si půjčit a dluhopisy splácet novým dluhem. Lze odhadnout, že dluhopisový trh tak před sebou jako bagr hrne nějakých 100 miliard, které nebudou nikdy splaceny.
V roce 2008 tedy finanční trhy stojí před jámou špatných dluhů zvíci nejméně 220 miliard dolarů, ale možná také 600 miliard. Většina těchto ztrát bude koncentrována v Americe, ale desítky, možná stovky miliard se přelily do Evropy a do Asie. Potíž je právě v tom, že nikdo neví, kde ztráty jsou a která banka je na řadě.
 
Jsme zranitelní?

České banky, respektive české pobočky francouzských, belgických či rakouských bank zatím tvrdí, že se jich žádné riziko netýká. Možná to tak je, možná zkušenosti Komerční banky i České spořitelny, které v minulosti nakoupily produkty, jimž nerozuměly, a pak je musely odepsat, naučily české bankéře opatrnosti. Ale jisti si budeme, až se prach usadí a evropské banky vyčistí své účetní knihy.

Česká ekonomika však zranitelná samozřejmě je. Pokud se americká ekonomika skutečně dostane do recese, bude to představovat velký šok pro exportně orientované ekonomiky v Evropě a v Asii. Omezení vývozů povede k omezení investic, to povede ke zpomalení růstu hlavních dodavatelů investic - především Německa, ale i Francie, Británie a celé Evropské unie. A tento efekt už česká ekonomika nepochybně pocítí a příjemné to nebude.

Zkušenost z počátku 21. století je tedy dvojznačná. Potvrzuje se, že rozvinuté finanční trhy urychlují ekonomický růst, napomáhají daleko lepšímu plánování investic, a tím zvyšují užitek pro jednotlivé domácnosti i pro velké firmy. Ale zároveň se ukazuje, že čím složitější finanční trhy jsou, tím obtížnější je vyhnout se omylům a výkyvům. Finanční trhy mají tendenci i motivaci být vždy optimistické, prodávat co nejvíce produktů, které provazují různá odvětví a sektory. Tím se zvyšuje riziko, že pokud se někde porouchá nějaké kolečko, celý systém se zastaví a začnou z něj vypadávat miliardy špatných úvěrů. Výzvou pro ekonomy a bankéře je tedy lépe pochopit pravidla finančních trhů, abychom byli lépe připraveni na krizi, která zcela jistě přijde.
 
Jen nevíme, jestli už náhodou nepřišla a kdy a odkud přijde ta další.

28. ledna 2008 Autor: Ondřej Schneider

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist