26. května 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Když padla, tak padla

(mladá fronta dnes - příloha kavárna)

Práce sice člověka šlechtí, ale také otravuje. Dnešní Češi v tom nejsou výjimkou - naopak!

Ekonomice se daří, nezaměstnanost neroste, lidé jsou vzdělanější a práce je zajímavější. Jak se tyto skutečnosti odrážejí v pracovních postojích zdejších lidí?

Neblahé účinky komunistického režimu na vztah k práci byly všeobecné, lidé však situaci prožívali různě. Pro mnohé to byla jen tupá robotárna, jiní se naučili využívat přebyrokratizované ekonomiky bez jasných měřítek výkonu k vynalézavému uplatňování pravidla "vy předstíráte, že nás platíte, a my předstíráme, že pracujeme". Hlavní úsilí pak bylo věnováno shánění a kutění, chalupaření a zahrádkaření. V bytech a na chatách se unudění úředníci měnili v čilé řemeslníky.

Polistopadová změna otevřela cestu tržnímu chování jako domnělé "druhé přirozenosti" člověka. Zdálo se, že postačí odstranit bariéry, aby se tato přirozenost mohla naplno rozvinout ku prospěchu všech - jak to ve slavném příměru o "neviditelné ruce trhu" popsal ekonomický myslitel Adam Smith.

Jenže v první fázi polistopadové transformace se hlavně přerozděloval majetek po zaniklém komunistickém režimu, kdy chytré hlavy a dravé ruce dostaly historickou příležitost vyrabovat pozůstatky socialistické ekonomiky. Zatímco jedni naplňovali oficiální étos doby a utahovali si opasky, druzí bez skrupulí sbírali peníze z chodníku.

Spása, anebo robota?

Jenže spoléhání se na lidskou přirozenost a tržní mechanismy nestačí. Především v lidské přirozenosti není tvrdě pracovat a setrvale podávat kvalitní výkon. Cesta k takovým "kapitalistickým ctnostem" byla dlouhá a také v naší společnosti byly pěstovány po celé generace pomocí náboženství i pohlavků. Klopotná cesta někdejších "gründerských" podnikatelů podporuje výklad Maxe Webera, že kapitalismus se zrodil z duchovního nitra společnosti, z transmutace touhy po spasení do pozemského snažení.

Podle Karla Marxe to však byl zákonitý vývoj technologie, který vytvořil dělnickou masu a vehnal ji pod knutu vykořisťovatelů a jejich manažerských pohůnků. Z dlouhé filozofické tradice Marx vykoval tezi, že všichni jsou podřízeni železným zákonům dějin. Jsou-li lidé loutkami v rukou objektivní nutnosti, těžko potom nalézt místo pro nějaké vnitřní hodnoty práce - byť to byla právě ona, jež polidštila opici a šlechtí člověka, za což jí komunistická propaganda skládala rituální pocty.

Situace, v níž se nyní nacházíme, je směsicí všeho možného dohromady: uchovaných a obnovených zbytků práce jako ctnosti i jejího pohrdání, práce jako roboty i potěšení. Režimní dědictví se spojilo se světovými trendy, zastydlá komunistická lhostejnost s moderní konzumní poživačností. Dnes už je jen málo profesí, u nichž je člověk za výsledek sám přímo odpovědný -pracuje se v týmech a řízení je nepřehledné. Jediným měřítkem přístupu k práci tak fakticky nakonec zůstává vlastní svědomí. Něco z něho se ocitá i ve vyjádřených postojích lidí.

Nelichotivé srovnání

Ptáme-li se lidí na jejich postoje k práci a zaměstnání, dozvídáme se pouze zlomek skutečnosti. Otázky nepostihují rozmanitost světa práce a většina lidí se stylizuje do příznivějšího světla, než odpovídá skutečnosti. Odpovědi však nabývají na hodnotě a zajímavosti v porovnání mezi zeměmi a v čase. Takto můžeme použít data z výzkumu Pracovní orientace, který byl u nás poprvé proveden v roce 1997 v rámci mezinárodního projektu ISSP (za kterýžto rok máme také mezinárodní srovnání) a podruhé nedávno, v květnu 2005.

V mezinárodním srovnání vybraných zemí se česká populace vyznačuje silným pragmatismem projevovaným ve vztahu k práci. Souhlas s názorem, že "práce je jen způsob, jak si vydělat peníze", vyjádřilo v roce 1997 čtyřicet procent dotázaných. Tehdy to bylo více než ve kterékoli ze sledovaných západních zemí a také více v porovnání s Maďarskem či se Slovinskem. Od té doby řady zdejších "pracovních pragmatiků" pozoruhodně narostly a překročily polovinu aktivní populace!

Podle délky pracovní doby je Česká republika v popředí vyspělých zemí, možnost pracovat více hodin za více peněz je zde často dobrovolně přijímanou volbou. Nicméně lepší by bylo pracovat méně, říkají častěji čeští dotázaní, přičemž řady antiworkoholiků se rozrůstají. Zatímco v roce 1997 by práci raději věnovalo méně času pětatřicet procent dotázaných, v roce 2005 již skoro pětačtyřicet procent. Vyšetřený čas by věnovali nejprve odpočinku a koníčkům, potom rodině a nakonec přátelům.

Pracovat méně nebo nepracovat vůbec by bylo sice lepší, ale ta práce, kterou máme, není právě nejhorší. Z hlediska spokojenosti v práci Česká republika dopadla z reformních zemí nejlépe, neboť téměř osmdesát procent aktivních vyjadřuje spokojenost v současném zaměstnání. V tomto souhrnném ukazateli se za poslední roky nic nezměnilo, v jeho obsahu však ano.

Čím je práce zajímavá

Česká populace spoléhá spíše na zaměstnanecké jistoty než na výzvy podnikání. Ty jí byly dlouho odpírány, a když se objevily, cesta k jejich naplnění se ukázala trnitá. V preferenci závislého zaměstnání jsme podobní Francouzům, oni však dávají přednost velkým podnikům před malými. Jsme také podobní Švédům, ti však - zase na rozdíl od nás - dávají přednost soukromému sektoru před veřejným. Za poslední léta se česká populace přiblížila k "socialistické" Francii, avšak nenásledovala Švédsko - lidé by se dnes ještě raději uchýlili pod křídla velkých podniků a veřejného sektoru.

Nejde však toliko o jistoty, nýbrž také o loajalitu k zaměstnavateli. Naši lidé se neradi příliš zavazují. V pocitu hrdosti, že pracují pro svůj podnik či organizaci, se dotázaní z reformních zemí řadí do zadních pozic, přičemž úplně na konec se umístili dotázaní z České republiky. Tyto postoje jsou dotvrzeny i pocitem hrdosti na vlastní práci obecně, kde na prvních místech jsou Francouzi, Španělé a Japonci, přičemž na posledním místě ze sledovaných zemí se umístili našinci.

Pracovat intenzivněji pro úspěch firmy bylo ochotno v roce 1997 šedesát procent dotázaných Čechů, dnes už jen polovina.

Postoje k práci souvisí s nároky, které na ni člověk klade. Důraz na pracovní jistoty a odměnu je v popředí významu ve všech zemích a všude je také spokojenost se zaměstnáním odvozena hlavně od zajímavosti práce. Výraz "zajímavá práce" však může mást - jinak může znít Britovi či Italovi, kteří tím míní více poučení a potěšení, a jinak českému pracovníkovi, pro něhož může být zajímavé právě to, že je dobře zaplacená. Pro západní země je rovněž charakteristické, že pro spokojenost v zaměstnání má daleko větší význam samostatnost práce, ale i volnost rozhodování je tam větší. Nicméně i u nás význam této dimenze narostl.

Mladí s diplomem vpřed

Hovořit o pracovní síle obecně je ošidné. Je totiž velmi rozmanitá a polistopadový vývoj k její diferenciaci výrazně přispěl. Nejvíce nasnadě je rozdělení podle věku. Tak jako každému novému režimu, i tomu českému polistopadovému byla dána do kolébky víra v sílu a úspěch čistého mládí. Věk některých ministrů by jistě nasvědčoval výjimečné výkonnosti mladých. V normální populaci se však postoje lidí k práci podle věku liší docela zanedbatelně, a to přestože mladší lidé jsou vzdělanější a častěji pracují v "zajímavých profesích". Překvapivě to jsou naopak spíše mladí, kteří si nechtějí nechat prací narušovat svůj soukromý život.

Pracovní postoje se primárně liší podle vzdělání, jeho vliv je však u nás slabší než v ostatních zemích. Vzdělanější lidé - a to každého věku - jsou rozhodně do práce více ponořeni. Musíme si však uvědomit, že spolu s charakteristikou vzdělání sledujeme také povahu práce a postoj k životu, vyjádřený již snahou studovat, a tedy ochotou do svých dovedností více investovat. Reformní změny zatížily spíše manuální pracovníky a dříve preferovaná průmyslová odvětví, naopak otevřely nebývalé možnosti pro vzdělané lidi. Polovina vysokoškolsky vzdělaných se nebrání prolnutí práce a soukromého života oproti pouhé čtvrtině osob se základním vzděláním.

Invaze práce do soukromého života je novým trendem, který je protikladem někdejšího oddělování ekonomické a soukromé sféry v průmyslové revoluci. Dovoluje to moderní komunikační technika a je to nakonec dobré pro sladění pracovních a rodinných povinností. Rovněž změny ve struktuře profesí podporují větší samostatnost výkonu a jeho sledování nikoli podle hodin strávených v úřadě, nýbrž podle výsledků práce. Trend odpovídá takzvané znalostní ekonomice, a je tedy nutný pro posilování konkurenceschopnosti. Nezdá se však, že by Češi uvedené novinky sledovali s nějakým nadšením. Raději se řídí heslem: "Když padla, tak padla." Konkrétně řečeno: zatímco v roce 1997 se s výrokem "pracuji jen tolik, kolik musím" ztotožnila jedna sedmina zaměstnaných, v roce 2005 už jedna čtvrtina. Naopak s výrokem "snažím se pracovat, jak nejlépe umím, i když mi práce někdy zasahuje do soukromého života" vyjádřila ještě v roce 1997 souhlas polovina aktivních dotázaných, avšak pouze třetina v roce 2005.

Změna není snadná

Mohli bychom očekávat, že rostoucí nezaměstnanost po roce 1997 zvýšila hodnotu pracovního místa v očích lidí. Statistika zaměstnanosti však nebyla ani zdaleka následována změnou v postojích pracovníků: podíl aktivních dotázaných vyjadřujících velké obavy ze ztráty zaměstnání se za uplynulých osm let nezměnil a zůstává na hranici sedmi procent. Trochu však poklesl podíl dotázaných uvažujících o tom, že si v průběhu příštích dvanácti měsíců najdou jiné zaměstnání - z jedné pětiny na jednu sedminu. Větší napětí na trhu práce činí zjevně vrabce v hrsti stravitelnějším.

Tuzemci zjistili, že i nadále mohou svalovat vinu na režim. Nejprve zde bylo mělce zakotvené podnikatelské prostředí a "měkce rozpočtově omezený" management. V další polistopadové kapitole se ukázalo, že trh je až příliš lidským výtvorem - protkaným kontakty - a že úspěch v podnikání je příliš závislý na jiných okolnostech než na tvrdé práci. Rozhodně je mnoho argumentů k tomu, aby člověk mohl ukazovat prstem kamsi nahoru, kde se nakonec rozhoduje o všem včetně výsledku jeho úsilí a ocenění.

Nikdo si nepřeje, aby se lidé třásli každým dnem o práci a mzdu. Nechť je český trh práce přívětivým polem, bez velkých sankcí a nadměrného stresu. Zaměstnanecké jistoty a spokojenost v práci by se však mohly odrazit i v lepším vztahu k ní. Z dlouhodobého hlediska je to ten největší kapitál.

***

Jiří Večerník

Narodil se v roce 1941. Vystudoval VŠE. Pracoval v bance, později se orientoval na sociologii. Nyní působí v Sociologickém ústavu AV ČR, je členem Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Publikoval knihu Občan a tržní ekonomika (1998), byl editorem Zprávy o vývoji české společnosti 1989-1998 (1999).

24. září 2005 Autor: Jiří Večerník

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist