26. května 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Bohatí Češi si monopolizují elitní školy, varuje expert

19.10.2013  Zdroj: aktualne.cz,  Autor: Petr Holub

Nerovnost v přístupu ke vzdělání roste, nejvíce je vidět na středních školách

Praha - Ze třiadvaceti zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byli čeští pracovníci devátí ve schopnosti porozumět textu, sedmí v početních schopnostech. Přesto zůstali zdejší experti nad výsledkem Šetření o dovednostech 2013 (Skills Outlook 2013) spíše v rozpacích.

„Je rozdíl mezi tím, jak dopadla dospělá populace, řekněme mezi šestnácti a sedmdesáti lety, a jak dopadají dnešní žáci v patnácti letech. Dospělá populace v průměru dopadla dobře, jenže patnáctiletí žáci nedopadají tak dobře jako jejich vrstevníci v Evropě a ve světě," upozorňuje na hlavní důvod své skepse Petr Matějů, který výzkum známý také pod zkratkou PIAAC v Česku koordinoval.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz upřesnil, co Česku v nejbližších deseti letech hrozí. „Až se generace žáků přenese do generace dospělých, mohou být výsledky horší. Potíž je v tom, že současná generace patnáctiletých prochází v této chvíli nejdiverzifikovanějším systémem základního a středního vzdělání. V evropském a světovém kontextu budou důsledky vidět," předpovídá Matějů.

Nerozšiřovat učňovské školství

Aktuálně.cz: Proč vadí, že školy diverzifikují svou nabídku, aby vyšly vstříc různým skupinám žáků?

Petr Matějů: Potíž je v tom, že ti, co jsou na tom špatně, budou na tom ještě hůř, protože jsou odsunuti na vedlejší kolej, a že nás některé země pravděpodobně předběhnou. Ti, kteří nás dnes neporazili v dospělé populaci, a to jsou naši sousedé, ti nás neporazí ani v kategorii žáků, protože ti jsou na tom stejně špatně jako my právě z hlediska diverzifikace. Ale ti, kteří dokážou vytvořit systém univerzálního vzdělávání a zvláště ti, kteří v tom systému jsou, tak budou stále stoupat nad nás.

A.cz: Tím říkáte, že je neefektivní duální vzdělávací systém s výraznou rolí technických středních škol a učilišť, který se uplatňuje v Německu a Rakousku?

P. M.: A také v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

A.cz: Nesouhlasíte tedy s rozšířeným názorem, že by se měl právě duální systém posílit?

P. M.: Mně se líbilo, že média výrazně zahrála závěry, které říkala kolegyně Jana Straková při tiskové konferenci na ministerstvu. Výsledky PIAAC podle ní nepodporují názor, že bychom měli rozšiřovat praktické vzdělání na úrovni učňovského školství. To se ukazuje opravdu jako cesta do slepé uličky. Lidé s tímto vzděláním budou mít zřejmě potíže, když nebude poptávka po jejich profesi a oni nebudou natolik flexibilní, aby ji dokázali změnit. To už říkáme dlouho.

Systém bychom měli změnit nejen proto, abychom ty slabší vytáhli výš, ale také abychom si nedělali iluze, že dokážeme zjistit dopředu, co chce trh práce. Než dokončí žák školu, může se trh práce změnit natolik, že se stane nezaměstnaným.

Takže systém se musí změnit. Nehledě na to, že ty dostihové stáje, víceletá gymnázia a různé jiné elitní školy, skutečně odsávají ty nejlepší talenty, kteří pak dostávají tu nejlepší péči. Je jich ale poměrně málo, asi jen deset patnáct procent, a ten zbytek upadá. To si ve středu Evropy nemůžeme dovolit.

A.cz: To je tedy současný stav, který se prokázal i ve vašem výzkumu?

P. M.: To se prokázalo tím, že máme jednu z nevětších závislostí výsledků na sociálním původu.

Viditelná a neviditelná nerovnost

A.cz: O nerovnosti v přístupu ke vzdělání se hovoří dlouho. Podařilo se na tom například v posledních patnácti letech něco změnit k lepšímu, nebo systém nerovnost stále recykluje?

P. M.: Odpověď není jednoduchá. Pokud jde o sociální nerovnost v přístupu ke střednímu vzdělání, tam je evidentní, že vyšší statusové skupiny si čím dál tím víc monopolizují elitní školy. Pokud jde o nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání en bloc, tak tam je nerovnost relativně stabilní.

A.cz: Tady by se dalo namítnout, že střední školu s maturitou dokončuje stále větší podíl populace a že přístup populace na vysokou školu dosahuje šedesáti procent. Jaká v tom je monopolizace?

P. M.: V tuto chvíli vyplývá ze statistik, že zásadní část věkové kohorty má střední vzdělání s maturitou. Potíž je za prvé v tom, jak vypadá skupina, která maturity nedosahuje. Tam se ocitají jednoznačně ty nejnižší sociální vrstvy. To je fakt, který je zaznamenán. A v té většině, která získává maturitu, je také trend, který jasně ukazuje, že lidé z nejvyšších sociálních vrstev si monopolizují víceletá gymnázia, čtyřletá gymnázia a případně ještě nějaké speciální školy.

Dochází ke dvojí polarizaci. Jedna je viditelná, protože učňovské školy jsou pro ty nejchudší z nejméně stimulujícího prostředí. Pak jsou střední školy s maturitou, kde se zdánlivě nic neděje, ale také tam se děje hodně.

Tato polarizace má další efekt na vysokoškolské vzdělání. Zde je nerovnost zdánlivě stabilní, ale je za ní vidět, že se přístup k vysokému školství zabezpečuje na tom středním. Kdybychom vzali jednoduchou statistiku, kolik se dostává z jednotlivých sociálních skupin na vysokou školu, tak bychom opět viděli, že nerovnost pořád roste.

A.cz: Co si mám představit pod výrazem vyšší nebo nižší statusová třída?

P. M.: Vysoký sociálně-ekonomický status má třída, kde má otec i matka vysokoškolské vzdělání. Tato třída roste, protože se zvyšuje podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Samozřejmě se na to se váže určitý status povolání, ve kterém hraje roli jak kvalita povolání, tak samozřejmě příjem. Z hlediska trendů víme, že se na tyto rodiny váže kulturní i sociální kapitál, který dokáže díky kontaktům zajistit lepší podmínky.

Až začne fungovat konkurence

A.cz: Výzkum PIAAC se týkal dospělých pracovníků a jen nepřímo vzdělávacího systému. Zkoumal tedy i další krok běžné kariéry, jak se v praxi uplatní znalosti a dovednosti, které člověk získal ve vzdělávacím systému. Dokážou absolventi vysokých škol uplatnit své přednosti v pracovní kariéře?

P. M.: Lze říct, že kompetence u nás samy o sobě nefungují, nebo jen nepatrně. Všechno se vlastně uplatňuje přes dosažené vzdělání. Protože na trhu práce je u nás, zejména v některých oborech, proporce vysokoškoláků nižší než ve vyspělých zemích, tak se pořád ještě uplatňují lépe a snadněji. Ale už teď pozorujeme trend, který naznačuje, že to tak nebude dlouho. Už dochází k mírnému nasycení. U nás máme 12-13 procent populace s dosaženým vysokoškolským vzděláním, ve vyspělých zemích kolem čtyřiadvaceti pětadvaceti. Ale generace, která teď prochází vysokými školami, je ta generace, která zaznamenala největší nárůst. V OECD jsme jednou ze zemí, kde je nejdynamičtější růst vysokoškoláků. Nebude trvat dlouho a na trhu práce nastane skutečná konkurence. Noví absolventi nebudou pouze konkurovat starým, ale i mezi sebou. A v tu chvíli začne hrát roli kompetence.

Bohužel jsme ještě neměli možnost realizovat z šetření PIAAC mezinárodní srovnání. Chci teď testovat hypotézu, že v zemích, kde je větší saturace vysokoškolským vzděláním, tak kompetence budou hrát daleko větší roli při získání zaměstnání s vyšším statusem nebo vyššími příjmy. Protože tam už konkurence funguje.

A.cz: Znamená to, že diplom už bude mít každý, a že tedy bude rozhodovat něco jiného?

P. M.: Kde nefunguje konkurence diplomu, tam nastupuje další kritérium, co za tím diplomem je. Teď se vysokoškoláci u nás chytají stále lépe než někde jinde, ale je to otázka deseti let, kdy se nebudou chytat tak snadno a začnou hrát roli kompetence. Právě proto jsme se rozhodli, že v tomto směru založíme longitudální šetření. Budeme sledovat určitou věkovou kohortu delší dobu, abychom si ověřili, kdy narazí na to, že ty kompetence pravděpodobně nejsou třeba tak dobré.

A.cz: Z toho, co říkáte, vyplývá, že jsme do značné míry uzavřená společnost, pokud jde o životní dráhy. Pokud se někdo narodí v lepší rodině, tak se s velmi velkou pravděpodobností dostane na vysokou školu a získá dobře placenou práci. Tento model je riskantní, protože potomci rodičů s nižším vzděláním nedostanou svou šanci. Jsme tím v Evropě výjimeční, anebo je to běžná věc, se kterou se každý musí nějak vyrovnat?

P. M.: Nerovnost existuje všude, nápadný je ten fenomén, že se společnost uzavírá tím, že se polarizuje. Ani v tom nejsme jedineční. Poláci i Maďaři jsou na tom podobně a poslední dobou se zdá, že Slováci na tom budou podobně. Němci jsou na tom podobně, pokud jde o diverzifikaci, přece jen ten problém překonali, protože mají vysoké odborné školy, kde část nižších sociálních vrstev vzlíná nahoru. Mají mezistupeň, který my nemáme. Jsme na tom v rámci Evropy asi nejhůř, ale máme souputníky.

19. října 2013 Autor: Petr Matějů

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist