V pokročilém stádiu rozpracovanosti je návrh nového občanského zákoníku (OZ), zahrnující mimo obecnou definici právnických osob a hlav, týkajících se jejich vztahů, také část obsahující nové pojetí základního členění právnických osob na korporace a fundace. Pro oba tyto typy jsou v návrhu OZ podrobněji vymezeny charakteristiky, způsob zřizování, vznik, orgány a další charakteristiky základních typů, za něž byly autory návrhu (kolektiv vedený Prof. JUDr, Karlem Eliášem) zvoleny spolky na straně jedné a nadace na straně druhé. Závažnou skutečností, ovlivňující přístup k tomuto návrhu je požadavek promítnutý do výchozího vládního usnesení o zpracování nového OZ, kterým je zrušení dnes již v ČR a některých dalších zemích úspěšně se rozvíjející právní formy obecně prospěšných společností, pro něž se předpokládá pouze možnost „dožití“ na základě existujícího zvláštního zákona, který má být však v zásadě zrušen. Díky iniciativě Ing. Pajase a účasti JUDr. Deverové ve spolupráci s Prof. Telecem a JUDr. Ronovskou z Masarykovy univerzity se podařilo v průběhu roku 2002 nabídnout hlavnímu autoru návrhu nového OZ soubor zásadních připomínek k postupně vytvářenému textu nového OZ, z nichž některé byly již v průběhu prací na OZ do textu promítnuty. Jedním z výsledků těchto jednání je i zahrnutí ustanovení OZ (§104 textu verze 9-03) o zvláštním zákoně, kterým bude regulováno poskytování a odejímání statutu veřejné prospěšnosti a s tímto statutem spojených povinností, práv a výhod.

Z iniciativy Fóra dárců byl novelizován nadační zákon a připravuje se věcný záměr úpravy zákona o dani z příjmu, kterým mají být daňovým poplatníkům umožněny daňové asignace (tzv. „zákon o 1%“). Díky iniciativě a činnosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) byl podstatně upraven režim poskytování dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením a obecně prospěšným společnostem (tzv. „Zásady“) a dořešena otázka rozdělení a následného využívání českými nadacemi výnosu z prodeje akcií určených Nadačnímu investičnímu fondu (tzv. „příspěvek z NIF“). Těmito kroky byla zahájena další důležitá fáze rozvoje právního a fiskálního prostředí pro činnost občanského sektoru v ČR. Nicméně mimo dosah těchto kroků zůstává probíhající příprava nových daňových zákonů na Ministerstvu financí a využití povinných odvodů ze zisku provozovatelů loterií a jiných sázkových her pro veřejně prospěšné účely. Analýza finančních zdrojů zpracovaná Bc. Frantíkovou v rámci diplomové práce na fakultě sociálních věd UK pod vedením Ing. Pajase ukazuje, že v rozdělovacích procesech přetrvává velká nerovnováha, pro jejíž zmírnění je třeba hledat cesty prostřednictvím uplatnění pravidel pro přístup k veřejným zdrojům na základě statutu veřejné prospěšnosti.

Od května 2004 se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Ač problematika občanského sektoru není dosud přímým předmětem smluvních ujednání Evropské unie, vstup ČR do EU toto prostředí v řadě aspektů ovlivnil: zásady vnitřního trhu a neintervence státu do ekonomiky, zásada rovného přístupu k veřejným prostředkům, ochrana hospodářské soutěže a další aspekty existujících smluv, jakož i tendence k posilování společných znaků obchodního práva a snaha o vytváření rovných příležitostí pro občany EU. Všechny tyto aspekty mohou vyústit v potřebu připravit konstruktivní a kompetentní podklady pro formulaci postojů vlády a parlamentu ČR pro jednání v institucích EU o těchto záležitostech a do nezbytné míry případně i zohlednit stav a tendence vyvíjející se v EU i do návrhů nového OZ a zákona o veřejné prospěšnosti.

Předmětem tohoto projektu je navázání na dosažený stav a příprava rozborů příčin a důsledků stávajícího stavu právního a fiskálního prostředí pro činnost občanského sektoru, srovnání tohoto a navrhovaného nového stavu se situací v jiných členských státech EU, posouzení existujících tendencí ve smyslu očekávatelného vývoje v EU a následná příprava podkladů pro věcný záměr zákona o veřejné prospěšnosti ve vazbě na probíhající přípravu nového OZ, jakož i vypracování odborně fundovaného stanoviska k připravované reformě daňových zákonů a k možnému přístupu k řešení problematiky přístupu organizací se statutem veřejné prospěšnosti k veřejným finančním zdrojům.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je připravit podklady pro vypracování věcného záměru zákona o veřejné prospěšnosti s ohledem na potřeby českého občanského sektoru a chápání veřejné prospěšnosti především v sousedících členských státech rozšířené Evropské unie a v dalších relevantních zemích světa.

Pro naplnění hlavního cíle je nezbytné nadále bedlivě sledovat postup prací na OZ. Proto je aktivní spoluúčast na jednáních o textu nového OZ druhým cílem předkládaného projektu, který by měl být řešen v souladu s postupem týmu, který má spolupráci na tvorbě nového OZ. Z toho důvodu předpokládají řešitelé především možnost spolupráce s prof. JUDr, Eliášem prostřednictvím týmu prof. Telece na Masarykově univerzitě v Brně.

S veřejnou prospěšností souvisí poskytování výhod kompenzujících do určité míry jiné nebo specifické povinnosti a omezení, které s tímto statutem musí právnická osoba plnit nebo dodržovat. Cílem řešitelů projektu je proto přispět formou rozborů a stanovisek ke vzniku právních nástrojů odpovídajících této potřebě a poskytujících pohled odborníků občanského sektoru na probíhající reformu daňových zákonů a na stávající systém rozdělování prostředků z veřejných zdrojů.

Řešitelé projektu by považovali za málo účinné, kdyby se práce vynaložená na tvorbu výstupů z projektu nevyužila i po skončení projektu samotného, anebo se omezila jen na okruh řešitelů. Zpětná vazba od zajímajících se pracovníků občanského sektoru, pracovníků veřejné správy a zákonodárců, jakož i koordinovaný, byť případně alternativní přístup k řešené problematice ve vztahu k přístupu jiných řešitelských týmů se řešitelům jeví jako nezbytné součásti řešení. Proto je v rámci projektu počítáno se setkáním s jinými odborníky a zajímajícími se osobami na různých úrovních v průběhu řešení. Vyvrcholením této činnosti by mělo být uspořádání konference k  tématům projektu s mezinárodní účastí v období těsně před předáním výstupů projektu, případně i poté, bude-li to možné z hlediska podmínek Nadace VIA.

Dlouhodobé využití výstupů projektu by mělo představovat také začlenění specifik občanského sektoru a veřejné prospěšnosti do učebních plánů vysokých škol. ISEA a AAVŠ (Anglo-americká vysoká škola) se v tomto ohledu dohodli, že budou společně usilovat o přípravu učebních plánů v oborech bakalářského studia na AAVŠ v oborech ekonomiky a řízení a aplikovaných sociálních studií včetně výuky právních aspektů vyplývajících z nového pojetí OZ a právního řešení veřejné prospěšnosti v ČR, ostatních členských státech EU a v USA.

Dílčí cíle projektu

Dílčí cíl 1:Vypracovat a prosazovat návrh zákona o veřejné prospěšnosti

• Srovnání přístupu k veřejné prospěšnosti ve vybraných státech  Evropy, zejména porovnání s obdobnými přístupy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku
• Návrh vymezení pojmu veřejná prospěšnost pro Českou republiku jako členskou zemi EU
• Návrh způsobu a zásad přiznávání statutu veřejné prospěšnosti a sledování dodržování podmínek přiznání tohoto statutu
• Projednání návrhů s odborníky občanských organizací
• Vypracování návrhu věcného záměru zákona o veřejné prospěšnosti v kontextu s návrhem nového občanského zákoníku
• Po projednání s odborníky a zhodnocení názorů veřejnosti vypracování textu zákona

Dílčí cíl 2.Zajistit respektování oprávněných zájmů občanských organizací v navrhovaném znění občanského zákoníku prostřednictvím sledování prací na novém občanském zákoníku v částech týkajících se právnických osob obecně, spolků, nadací, nadačních fondů obecně a specificky s cílem

• Zabránit nevhodným změnám již obecně přijímané terminologie
• Zajistit možnost existence právnických osob zřizovaných výlučně za účelem poskytování veřejně prospěšných služeb
• Zajistit vhodné řešení pro další existenci obecně prospěšných společností, která je ohrožena v důsledku vládou schváleného věcného záměru nového občanského zákoníku, který počítá s vynecháním této právní formy a připouští jen její „dožití“ podle stávajícího zákona, což může mít za následek omezení přístupu k dotacím a zdrojům z veřejného i soukromého sektoru
• Zamezit uzákonění příliš svazujících podmínek pro jednání spolků
• Zamezit tříštění právního řádu vytvářením zákonů pro specifické typy občanských organizací
• Zajistit snadné zakládání spolků k naplňování základních spolčovacích práv občanů
• Zajistit ochranu třetích osob při uzavírání smluvních vztahů se spolky na úrovni obdobné jako u nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností
• Zajistit možnost přeměny nadace na nadační fond
• Zajistit dostatečnou pružnost pro tvorbu a využití majetku nadací
• Zamezit ohrožení stability nadací poskytnutím možnosti postupného znehodnocování nadačního jmění a případné transformace na nadační fond, pokud to není záměrem zakladatelů
• Zabezpečit právní ochranu organizací poskytujících veřejně prospěšné služby
• Formulovat zákonné možnosti občanských organizací pro samostatné podnikání a při získávání finančních prostředků a nefinančních darů pro účely k nimž byly zřízeny

Dílčí cíl 3:Vypracovat rozbor daňové problematiky ve vztahu k veřejné prospěšnosti a návrh potřebné a reálné úpravy daní pro organizace se statutem veřejné prospěšnosti

• Sledovat postupu prací na nové úpravě daňových zákonů s cílem zjistit jak jsou pojímány zájmy občanského sektoru
• Analyzovat a dále sledovat vývoj daňové politiky EU a jejích členských států z hlediska vztahu k občanskému sektoru
• Prosazovat zásadu, podle které na přiznaný statut veřejné prospěšnosti mají být zejména vázány podmínky přístupu ke zdrojům z veřejných rozpočtů, daňová zvýhodnění osobám poskytujícím dary na veřejně prospěšné cíle a vlastní daňová zvýhodnění, v míře přípustné z hlediska práva EU a odpovídající ekonomickým možnostem členského státu EU

Dílčí cíl 4:Posoudit stávající systému rozdělování prostředků z veřejných zdrojů a z odvodů z loterií a her s cílem navrhnout vazbu užití těchto prostředků na statut veřejné prospěšnosti

• Posoudit stav rozdělování veřejných prostředků organizacím občanského sektoru a hledat příčiny zjevné nerovnoměrnosti tohoto rozdělování do různých oblastí občanského sektoru v rámci dotační politiky ministerstev, představujícího hlavní finanční zdroj občanského sektoru
• Posoudit účinnost využití prostředků převedených do nadačních jmění českých nadací z výnosu prodeje portfolia NIF a navrhnout možnosti účinnějšího využité tohoto doplňkového finančního zdroje
• Posoudit současný stav v ČR a v jiných zemích EU v oblasti rozdělování odvodů ze zisku společností provozujících loterie a sázkové hry a navrhnout možnosti jiného mechanizmu využití tohoto významného finančního zdroje
• Vypracovat souhrnný Návrh alternativního mechanizmu rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů a zdrojů s využitím kontrolních mechanizmů spojených s přiznáním statutu veřejné prospěšnosti.

Dílčí cíl 5:Založit odbornou skupinu (Think Tank) na úrovni akademických a výzkumných pracovišť s účastí odborníků občanského sektoru pro trvalé sledování vývoje právního a fiskálního prostředí pro občanský sektor v ČR

Dílčí cíl 6:Vypracovat osnovu univerzitních přednášek o specifice právního prostředí a řízení občanských organizací reflektující právní prostředí ČR a dalších členských zemí EU a některých dalších významných zemí světa

Očekávané výstupy projektu:

• Souhrnné a o názory odborníků a praktiků a o teoretické poznatky akademických pracovišť opřené připomínky k návrhu občanského zákoníku
• Návrhvěcného záměru zákona a spolupráce na paragrafovaném znění zákona o veřejné prospěšnosti využívající poznatků všech souběžně řešených projektů obdobného zaměření
• Souhrnné stanovisko k reformě daňových zákonů v souvislosti s právní úpravou veřejné prospěšnosti
• Návrhnového přístupu k rozdělování prostředků odváděných podle zákona o loteriích a sázkových hrách na veřejně prospěšné účely
• Vznik ucelené koncepce výuky právních a ekonomických specifik občanského sektoru
• Souboranalytických a komparativních studií právního a ekonomického zajištění činnosti občanského sektoru v zemích EU
• Stanovisko mezinárodního kolektivu expertůk závěrům řešitelů souběžně řešených projektů zaměřených na dlouhodobé potřeby českého občanského sektoru ve srovnání se situací zejména v sousedních zemích