27. dubna 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Co je to veřejná prospěšnost?

Robert Cholenský (23. 8. 2004 - internetové stránky ligy lidských práv)

Veřejná prospěšnost představuje institut, který jako status přiznávaný určitým právnickým osobám bude významně zasahovat do fungování celého neziskového sektoru. Celá problematika bude upravena speciálním zákonem. Návrh nového občanského zákoníku obsahuje v § 104 jen velmi stručnou a obecnou definici toho, co má být chápáno jako veřejná prospěšnost.

Vzhledem k šíři jeho dopadu nelze význam definování veřejné prospěšnosti podceňovat, proto je třeba informovat představitele neziskového sektoru o legislativních návrzích tak, aby měli dostatek informací a mohli se k problémům veřejné prospěšnosti včas vyjadřovat a sdělovat svá stanoviska a hlavně ventilovat svoje znepokojení z případného vývoje či podoby návrhů.

Abychom splnili výše popsané sliby a vyprovokovali reakci na straně NNO, která by svou silou odpovídala důležitosti institutu veřejné prospěšnosti, rozebereme současnou podobu navrhované definice v § 104.

§ 104

Veřejná prospěšnost

(1) Právnické osobě, která

a) sleduje dosažení obecného blaha jako obecně prospěšný cíl zejména na poli humanitárním, kulturním, vědeckém nebo ekologickém,

b) poskytuje veřejnosti obecně prospěšnou službou za předem stanovených podmínek a za podmínek stejných pro všechny uživatele a

c) jejíž zisk nemá být podle zakladatelského aktu použit k prospěchu jejích zakladatelů, členů nebo zaměstnanců, ale naopak musí být použit pro poskytování těch obecně prospěšných služeb, pro něž je založena,

náleží status veřejné prospěšnosti, pokud sama takto se svým ziskem skutečně nakládá. Nejde-li o případ podle odstavce 2, má se v pochybnostech za to, že status obecné prospěšnosti právnické osobě nenáleží.

(2) Na návrh právnické osoby lze do veřejného rejstříku, kde je sama zapsána, zapsat i status její veřejné prospěšnosti.

(3) Zvláštní zákon stanoví, v jakém rozsahu a jakým způsobem se vykonává nad činností obecně prospěšných právnických osob správní dozor.

Trojice podmínek, které se nacházejí pod písmeny a), b) a c) stanovují, za jakých okolností náleží nějaké právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Důležité je si všimnout, co tyto podmínky požadují.

Podmínka a) říká, že právnická osoba musí sledovat dosažení obecného blaha. Proti tomu nelze nic namítnout - hovoříme přece o veřejné prospěšnosti.

Podmínka b) říká, právnická osoba musí poskytovat veřejnosti obecně prospěšnou službu (dále trochu krkolomně říká, že se tak musí dít nediskriminačním způsobem).

Podmínka c) říká, že případný zisk nesmí být podle zakladatelského aktu (stanov) použit ku prospěchu zakladatelů této právnické osoby, jejích členů či zaměstnanců, nýbrž zde návrh opakuje, že takového zisku se má použít pro poskytování obecně prospěšných služeb. Toto ustanovení samozřejmě nemá na mysli, že zisk nemůže být použit k vyplácení spravedlivých odměn zaměstnancům za odvedenou práci.

Pokud si čtete tento přehled podmínek veřejné prospěšnosti, jistě přemýšlíte nad tím, které z nich Vaše organizace splňuje a které nikoliv.

Zkuste si odpovědět na otázku, jestli je Vaše organizace veřejně prospěšná podle této definice.

Myslíte, že ANO!

Pak byste měli vědět následující. V ustanovení § 104 ukrývá návrh definice několik nedostatků, které mohou právě Vaši organizaci vyřadit z okruhu veřejně prospěšných právnických osob. Podmínky pod písmeny a), b) a c) musí daná organizace (právnická osoba) splňovat všechny najednou. Pokud některá z těchto podmínek chybí, status veřejné prospěšnosti nenáleží. Toto je první úskalí, ale zdaleka ne poslední.

Další problém spatřujeme v podmínce pod písmenem b), podle našeho názoru příliš omezuje široký okruh právnických osob zahrnutý pod podmínkou a) a omezuje tento okruh v podstatě jen na ty právnické osoby, které poskytují obecně prospěšné služby. Původní široký záběr všech obecně prospěšných právnických osob, které sledují dosažení obecného blaha, se tak ztrácí pod vlivem této silně zužující podmínky. Jistě jste si povšimli, že sledovat dosažení obecného blaha lze i jinak než službami. Jinými slovy myslíte si, že existují obecně prospěšné právnické osoby, které neposkytují služby?

Podle našeho názoru by se § 104 bez tohoto ustanovení obešel, neboť písmeno a) již obsahuje dostatečně obecný popis obecné prospěšnosti. Podmínka poskytování obecně prospěšných služeb je nesmyslným omezením okruhu způsobilých subjektů.

MOŽNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ

Pokud jde o možné přístupy k řešení, lze jich snadno objevit hned několik. Stačilo by např. na konec ustanovení písmene a) místo čárky doplnit „nebo", aby postačovalo splnění jen a) či b) (samozřejmě zároveň s c)) pro status veřejné prospěšnosti. Pak by ovšem bylo na místě strukturu daného ustanovení dále upravit pro větší srozumitelnost (např. přesunout požadavky písmene cé do dovětku, který začíná „náleží status veřejné prospěšnosti…"). Další možností by bylo písmeno b) úplně vypustit. Tak by bylo možné pokračovat dlouho a vymýšlet další možnosti řešení. Necháváme to však na neziskovém sektoru samotném, aby se mohl svobodně vyjádřit, jak si představuje úpravu svojí veřejné prospěšnosti.

V podmínce c) se návrh trochu jako v bludném kruhu vrací zpět onomu poskytování obecně prospěšných služeb. Výše nastíněné řešení by bylo polovičaté, kdybychom se s těmi „službami" nevypořádali i zde.

Ve své podstatě by rozsah definice veřejné prospěšnosti diktovali jen dvě úzké podmínky b) a c), podmínka a) by plnila funkci jakéhosi tichého nahrávače.

Abychom se vymanili ze sevření těchto dvou restriktivních podmínek, musíme se i v podmínce c) obracet k dosahování obecného blaha, nikoliv k poskytování služeb, což je pojem podstatně užší, diskriminující mnohé organizace.

POCHYBNOSTI K TÍŽI OBECNĚ PROSPĚŠNÉ ORGANIZACE

Zajímavý a diskutovaný je i závěr § 104 odstavce 1, který hovoří o pochybnostech, které jsou k tíži obecně prospěšného subjektu. Za zvážení by stálo, zda vůbec pochybnosti neodbourat. Stálo by za úvahu, zda se nespokojit pouze s tím, že subjekt může dobrovolně registrovat (evidovat) svůj statut obecné prospěšnosti. Pokud budou splněny náležitosti, bude zaregistrován (obdobně jako když jsou splněny náležitosti pro evidenci sdružení, je toto evidováno) a žádné pochybnosti nemohou vzniknout. Odepření evidence by samozřejmě podléhalo soudnímu přezkumu, což by vyvracelo libovůli.

SPRÁVNÍ DOZOR

Správní dozor nad činností obecně prospěšných právnických osob je další zajímavou otázkou. Pokud by správně fungoval, nebylo by zřejmě co namítat, nicméně je zcela oprávněné s tím nesouhlasit, neboť i dobře fungující správa by byla neúnosným zásahem do nezávislosti NESTÁTNÍHO neziskového sektoru. Jak si představujete nezávislý nestátní neziskový sektor dozorovaný správním orgánem?

Někteří z nás se osobně potýkají s otázkou - k čemu by takový správní orgán vůbec byl, neboť si umíme dobře představit fungování obecně prospěšných právnických osob nejen bez dozoru správního orgánu, ale i bez nějakého zastřešujícího samosprávného orgánu (např. komory). Prosadit správní dozor do veřejné prospěšnosti by bylo excesem státní moci.

Nehovoříme zde o případném rozdělování finančních prostředků, tam je regulace státu zcela na místě, avšak nárok na status veřejné prospěšnosti vyplývá již ze samého zákona při splnění určitých podmínek, proto není třeba hovořit o správním dozoru. Stát bude nejspíše potřebovat nějaký rejstřík či seznam obecně prospěšných právnických osob, např. právě pro rozdělování prostředků, ale k tomu rozhodně nebude třeba „orgán správního dozoru".

Přezkoumání přiznaného statusu veřejné prospěšnosti v rámci správního soudnictví či rejstříkových soudů by bylo jistě dostatečnou zárukou ochrany práv zainteresovaných subjektů. Jen si myslíme, že v těchto dvou případech se nejedná o ten dozor správního orgánu, který je zamýšlen v nově navrhovaném odstavci. Dozor přímo odkazuje ke kontrole avšak nikoli ve smyslu přezkumu rozhodnutí. Dává prostor pro úvahy o vzniku jakéhosi kontrolního orgánu, který bude zasahovat do činnosti NNO. Obecně lze říci, že státní správa - tedy i ta, která eviduje NNO či obdobné subjekty, případně bude evidovat statut obecné prospěšnosti - není správním dozorem.

Žádný z těchto právních názorů ovšem nechápeme apriorně, pro Ligu je důležité zaznění co nejširšího spektra názorů problému se týkající z co nejvíce stran a vytvoření následného společně nejlépe vyargumentovaného a přijatelného stanoviska.

PŘIPOMÍNKY

My jsme Vám sdělili, co nám na novém občanském zákoníku nejvíce vadí, teď se budeme těšit, že nám zase Vy sdělíte své názory, ať už s námi souhlasíte nebo nám naopak chcete vyjádřit svůj nesouhlas. Své připomínky můžete zasílat na adresu rcholensky@llp.cz. Kontaktní osobou je Robert Cholenský, koordinátor projektu Ligy zabývajícího se připravovaným občanským zákoníkem.

23. srpna 2004 Autor: Redakce Portálu

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist