25. června 2017
 -  Přihlásit se    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Oznamování

Sdružovací neboli spolkové právo v návrhu nového občanského zákoníku.

Robert Cholenský (23. 8. 2004 - internetové stránky Ligy lidských práv)

Jedno z tradičních občanských a politických práv, tedy právo sdružovat se v různých sdruženích či společnostech doznává v tomto návrhu nejen celé řady změn, ale na prví pohled nejviditelněji se mění i terminologie v této oblasti používaná. Například se již nehovoří o občanském sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, ale o spolku a ústavu. Tvůrci návrhu se těmito pojmy obracejí k historickému vývoji terminologie spolkového práva, zvláště si u nich hodnotí jejich významovou přesnost. Zejména onen termín ústav může vyvolat nebo už dokonce vyvolal vlnu nevole na straně dotčených subjektů, zejména nestátních neziskových organizací, které v něm cítí výrazný hanlivý nádech, který jim může mimo jiné znepříjemnit, již tak obtížnou komunikaci s veřejností.

Jak se ukázalo, témata upravovaná novým občanským kodexem mohou, hlavně díky šíři svého záběru, vyvolat celou řadu konfliktních situací. Nejen výše uvedený příklad může napovědět, že se nemusí vždy jednat o problémy, které by jako ožehavé vnímala např. právnická veřejnost. Avšak je zde třeba zdůraznit, že právnická obec zde stojí vedle jiných zástupců zainteresované veřejnosti a nelze při tak složitém procesu, jako je tvorba nového občanského zákoníku, jednoduše vyzdvihovat zájmy jedné skupiny nad zájmy jiné (autor nechce naznačit, že by k něčemu podobnému snad docházelo či že by takový stav byl žádoucí). Vhodným opakem ovšem není, jak by se mohlo zdát, naprostá rovnost všech takových zájmů, ale právě vhodný přístup k jejich zjištění, evaluaci a zodpovědnému vyvážení při tvorbě konečného rozhodnutí. Extrémní situace, kdy bychom postavili všechny zájmy na stejnou úroveň, by mohla vést k celé řadě patových situací (je ovšem třeba mít na paměti, že tam, kde tomu nebrání dosažení jednoho společného řešení, musí se všechny oprávněné zájmy projevit v takovém řešení stejnou měrou).

Jako vhodný příklad zmíněného postupu mi poslouží jiný aktuální problém, kterým je omezování lidských práv a svobod ve jménu boje proti terorismu. Všichni si přejeme (alespoň doufám) žít beze strachu v bezpečné zemi, avšak představitelé státu přicházejí s omezeními našich práv, která mají být cenou za naše bezpečí. Zde je třeba také balancovat mezi zájmem na naší bezpečnosti a nebezpečím nekontrolovaným růstem státní moci za současného omezování našich práv.

ÚČAST NNO PŘI PŘÍPRAVĚ NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Ačkoliv se může zdát, že v případě spolkového práva nejde o tak esenciální otázky, nalézt rovnováhu zájmů a vtělit ji do společného řešení není o nic jednodušší. Záleží jen na těch, kterých se to týká, jestli budou jen tak přihlížet a zbytečně mlčet, když právě o ně jde v první řadě. Každý, koho se úprava spolkového práva týká, k ní má jistě co říct, přinejmenším svůj vlastní názor či postřehy z praxe současného spolkového života.

Právě potřeba poskytnout nestátním neziskovým organizacím (NNO) možnost vyjádřit se k řešené problematice a nutnost zajistit, že takové podněty či připomínky budou opravdu slyšeny tvůrci vládního návrhu, a zároveň nezbytnost nalezení oné několikrát zmíněné rovnováhy je jádrem nejnovějších aktivit Ligy lidských práv.

Naším cílem je poskytnout NNO prostor k uplatnění svých možných obav či podnětů. Tyto připomínky pak Liga zpracuje a ve vhodné formě předá zpracovatelům vládního návrhu, aby je do něj zapracovali. Chceme zjednodušit cestu podnětů od NNO k tvůrcům vládního návrhu a zároveň jim pomoci zorientovat se ve spleti neziskového sektoru. Součástí tohoto záměru je vybudování pozice NNO jako neopomenutelného a především profesionálního partnera tvůrců vládního návrhu.

K tomuto tématu bude Liga pořádat mimo jiné celou řadu diskusních a informačních seminářů pro NNO a další zainteresované subjekty. Bližší informace o projektu a možnostech, jak komunikovat své poznatky či podněty a přispět tak k tomu, že na vaše zájmy budou přidány na misku vah za NNO, naleznete na webových stránkách Ligy lidských práv.

ZŘÍZENÍ NNO

Ustanovení § 92 říká, že právnická osoba (tedy např. spolek - dosavadní občanské sdružení) vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Toto je celkem standardní ustanovení a není třeba mu nic zásadního vytýkat, avšak stejný paragraf dále ve druhém odstavci stanovuje zvláštní výhodnější režim pro vznik odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a církevních právnických osob. Tyto osoby vznikají jen na základě pouhé skutečnosti, že jejich návrh na zápis byl doručen úřadu, který vede příslušný veřejný rejstřík. Zatímco již zmíněný spolek si musí podat žádost na svoji registraci a počkat na rozhodnutí o svém zápisu do rejstříku, tak odborům nebo církevní právnické osobě stačí ke vzniku pouhé doručení její žádosti o zápis (dle navrhovaného zákona vzniká den po té).

Zřejmě se ptáte, kde se bere ta neuvěřitelná nadřazenost těch tří vybraných právnických osob nad ostatními. Měla by podle Vás existovat? Má podle Vás své opodstatnění? Jaké? Případně proč by existovat neměla? Jaký by byl podle Vašeho názoru správný stav?

Zvýhodněné postavení odborů a organizací zaměstnavatelů nekončí jen u této úlevy, ale přináší ještě další. Je otázkou, jestli je to jen omyl, že z těchto dalších výhod vypadla církevní právnická osoba a proč se tak stalo. Níže popsaná zvýhodnění se již na ni nevztahují, proto ji lze rušit stejně jako všechny ostatní spolky (tedy kromě odborů a organizací zaměstnavatelů). Jaký je tím asi sledován účel?

V ustanovení § 154 odstavec 1 jsou obecně stanoveny podmínky, za nichž spolek nelze registrovat a jsou to podmínky závažné. Nicméně druhý odstavec § 154 říká, že odborová organizace či organizace zaměstnavatelů bude zaregistrována i v případě, že tyto podmínky nesplňuje. Ministerstvu vnitra se tu sice stanoví povinnost podat návrh na jejich zrušení, avšak to nic nemění na faktu, jak snadné je odbory či organizaci zaměstnavatelů založit. Můžeme si zde položit otázku, proč není stejně snadné založit jiný spolek. Jaké jsou důvody pro diskriminaci ostatních spolků?

Ustanovení § 154 hovoří o důvodech, pro které nelze registrovat spolek a v odstavci 1 pod písmenem b) mimo jiné říká, že jedním z důvodů nemožnosti registrace mohou být i jiné aktivity nesrovnávající se se spolkovou činností. Aktivit, které se neslučují se spolkovou činností si lze představit celou řadu, zrovna tak se jistě lze setkat se situací, kdy určení, jestli se daná činnost slučuje se spolkovou činností či nikoliv nemusí být vůbec jednoznačné. Jistě si však toto ustanovení zaslouží pozornost těch na něž může dopadat, aby měli jasno v tom, jestli jim v konečném důsledku neznemožní aktivity, jež by chtěli v rámci své spolkové činnosti provozovat. Posledním bodem úvahy na toto téma je skutečnost, jestli zmíněné ustanovení nemůže ohrozit chod spolkového života šíří výkladu, který v této formě bezesporu nabízí (možná by stálo za námahu, toto ustanovení blíže specifikovat).

Návrh se nepokouší poskytnout vodítko v otázce, co jsou to jiné aktivity nesrovnávající se se spolkovou činností. Jaké aktivity si představíte jako neslučitelné se spolkovou činností? Jak si myslíte, že může toto ustanovení podle Vás ovlivnit registraci spolků?

Aby nebyl výhodám pro tyto dvě právnické osoby konec, je v § 195 stanoveno, že odborovou organizaci ani organizaci zaměstnavatelů vyvíjející činnost v rozporu se zákonem (viz § 194 odst. 1) nelze zrušit správním rozhodnutím. Zrušit takovou organizaci (tedy spolek) může jen soud. Všechny ostatní spolky mohou být zrušeny rozhodnutím Ministerstva vnitra (tedy správním rozhodnutím).

Znovu se nám vnucuje stejná otázka. Proč se nezachází stejným způsobem se všemi spolky? Jistě by to významně podpořilo a zjednodušilo spolkový život. Jaký zájem je sledován takovým soustavným znevýhodňováním ostatních spolků?

ZÁNIK NNO

Ustanovení § 139 zakládá oprávnění státu zasahovat do nakládání s čistým majetkovým zůstatkem (likvidačním zůstatkem) po zrušení právnické osoby (např. spolku), jenž vyplyne z její likvidace. Jestliže obdržela tato osoba nějaké prostředky z veřejných rozpočtů, má likvidátor použít příslušnou část likvidačního zůstatku podle rozhodnutí orgánu, který prostředky poskytl.

Na jedné straně chápu snahu státu zajistit hospodárné využití prostředků jím poskytnutých, avšak na druhé straně je třeba se zeptat, proč podobné oprávnění nemají také ostatní dárci (např. nadace). Tito dárci by jistě také chtěli zajistit hospodárné využití prostředků, které poskytli, i po zániku obdarované osoby. Proč na ně návrh nepamatuje? Jakým způsobem by měl práva takových soukromých dárců upravit?

ZRUŠENÍ SPOLKU

V § 194 vypočítává činnosti vyhrazené jiným právnickým osobám než spolkům, avšak činí tak velice obecně, takže stejně není jasné, co je to např. činnost vyhrazená právnickým osobám určeným k provozu podnikání, když vezmeme do úvahy, že zákon spolkům možnost podnikat výslovně dovoluje. Tyto činnosti lze jistě podle textu návrhu zákona považovat za neslučitelné se spolkovou činností, když jsou důvodem pro zrušení spolku. Jakou činnost má tedy toto ustanovení na mysli, když v ustanovení § 148 je spolkům výslovně dovoleno podnikat či provozovat jinou výdělečnou činnost, byť jako tzv. činnost vedlejší. Tato ustanovení se zdají být v rozporu, přičemž zmíněné ustanovení § 194 ničí důležitý princip financování spolkové činnosti. Z textu návrhu a zařazení těchto ustanovení přitom není zcela jasné, které z nich má přednost (tedy, které je obecné a které stanoví výjimky z obecného pravidla). Jaký je tedy jejich obsah, když si odporují s některými jinými částmi návrhu? Jak by bylo podle Vás možné popsat činnosti, které jsou neslučitelné s činností spolku? Které činnosti si myslíte, že by spolky provozovat neměli, když se podíváte třebas na činnost Vaší organizace?

Nejen z těchto důvodů se proto budeme přehledností a přijatelností nového občanského zákoníku pro NNO nadále pečlivě zabývat. Tento článek nemá být nějakým vyčerpávajícím analytickým materiálem, jeho smyslem je přitáhnout pozornost všech osob z neziskového sektoru (ale nejen z něj) k dané problematice tak, aby vzbudil jejich zájem vyjádřit své připomínky k zákonu, který přímo na ně bude dopadat.

VÝZVA KE SPOLUPRÁCI

Zcela jistě jsme v textu výše neobjevili všechna problematická místa, proto bychom Vás chtěli požádat o Vaše připomínky. Budete-li mít i pouhé podezření na nějaký nešvar v návrhu tohoto zákona nebo se budete chtít na cokoli zeptat, napište e-mail na rcholensky@llp.cz, rádi Vám odpovíme. Kontaktní osobou je Robert Cholenský.

Aktivněji se můžete do diskuse o problémech nového občanského zákoníku zapojit přihlášením do e-mailové konference, pokud nám na adresu rcholensky@llp.cz zašlete e-mail s následujícím textem: „Přeji si být zařazen/a do e-mailové konference k problematice nového občanského zákoníku a veřejné prospěšnosti." Můžete ještě připojit stručné představení své osoby či Vaše jméno nebo název organizace, pokud chcete, aby ostatní věděli s kým diskutují (není podmínkou). Do předmětu zprávy napište „mailing-list OZ". Návod na používání konference Vám pošleme po přihlášení.

23. srpna 2004 Autor: Redakce Portálu

Předchozí stránka | Následující stránka

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES

Česká spořitelna

Google
ČRo 1 - Radiožurnál
MŠMT
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2015 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist